Článek
Kdo byl Josef Stepling
Josef Stepling se narodil v roce 1716 v německém Řezně do rodiny vestfálského otce, říšského úředníka, a české matky. Po otcově smrti se s matkou přestěhoval do Prahy. Na Malé straně navštěvoval jezuitské gymnázium, kde se zamiloval do matematiky a fyziky. Možná to pro něj byl do jisté míry i útěk od reality v podobě vleklých zdravotních problémů a obecně velmi slabé tělesné konstrukce.
Pokud ale budeme posuzovat jeho duševní schopnosti, byl skutečným velikánem. Šlo o člověka nesmírně přemýšlivého, hloubavého a s velkým zájmem o svět kolem něj. V šestnácti letech dokázal propočítat příští zatmění Měsíce viditelné z Prahy, což mu vyneslo zájem vědecké obce.
Dobový portrét Josefa Steplinga, jednoho z nejvýznamnějších vědců, kteří působili v Praze.
Josef Stepling vědcem
Sám Stepling se hlásil k jezuitům, mezi novice byl ale přijat až napodruhé, právě kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Studia strávil kromě Prahy také v Brně, Olomouci nebo ve Slezsku. Po kněžském svěcení v roce 1747 začal přednášet fyziku a matematiku. Dostal se tak do sporu vedením filozofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity, která v té době sídlila v Klementinu.
Josef Stepling totiž odmítal vyučovat fyziku na aristotelovských základech. Pohrozil kvůli tomu odchodem z univerzity s tím, že nemůže vyučovat něco, co je proti jeho vědeckému přesvědčení. Díky své neústupnosti i tomu, že se vzdal profesorského místa, si tak vydobyl možnost přednášet čistě newtonovskou fyziku. Vedení fakulty ho sice hlídalo, aby to „příliš nepřeháněl“, ale nakonec si vymohl své.
V dalších letech si naopak získával přízeň a úctu kolegů nejen kvůli svým odborným znalostem, ale i díky své čisté povaze. V roce 1751 se stal ředitelem hvězdárny v Klementinu a byl také velmi oblíben u Marie Terezie, která ho pověřila reformou gymnazijní výuky.
Dostáváme se k tomu, čím Stepling obohatil Prahu jako takovou. V Klementinu zřídil astronomickou observatoř, kterou z většiny také sám zaplatil. Určil také přesnou polohu Prahy, resp. hvězdárny na 50°4´32“ severní šířky a 32°11´15“ východní délky a jako první změřil tzv. magnetickou inklinaci v Praze, tedy odchylku siločar magnetického pole od vodorovné roviny.
A co je nejdůležitější, zavedl pravidelná meteorologická měření. Sbíral se svými pomocníky celou řadu dat a údajů, čímž v případě řady z nich založil vůbec nejstarší souvislé datové řady v celém středoevropském regionu. Mnohé pak pokračují dodnes.
Josef Stepling zemřel v roce 1778 ve věku 62 let. Marie Terezie mu poté nechala v Klementinu postavit pomník. Je paradoxní, byť pro českou společnost bohužel poněkud typické, že se dnes jedná o postavu prakticky zapomenutou a veřejnosti zcela neznámou. A přitom byl jedním z největších vědců, kteří v Praze pobývali. Ne náhodou je jeho jméno uvedeno mezi dvaasedmdesáti jmény významných osobností dějin české vědy či pedagogiky na fasádě Národního muzea. Po Josefu Steplingovi byla též pojmenována jedna z planetek.
Zdroje informací: https://prazskypantheon.cz/index.php/Joseph_Stepling
