Článek
Od útoku na Heydricha přes Lidice až ke kryptě
Sled událostí, které předcházely osudnému 18. červnu 1942, je dostatečně dobře známý. Dne 27. května provedli Jan Kubiš s Josefem Gabčíkem útok na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha. Ten 4. června umírá a nacistické represe i hon na útočníky se ještě stupňují.
Ve dnech 9. a 10. června došlo k vypálení Lidic a stanné soudy vynášely jeden rozsudek smrti za druhým. Odměna za pomoc při dopadení parašutistů šplhala do nebeských výšin. Parašutisté z několika výsadků (Anthropoid, Bioscop, Tin, Silver A, Out of Distance), kteří právě pobývali v Praze, se mezi 28. květnem a 1. červnem přesunuli do krypty pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici.
Dne 16. června se gestapo o úkrytu dozvědělo po zradě dalšího výsadkáře, Karla Čurdy. Od časných ranních hodin se ke kostelu začaly stahovat německé síly v počtu asi 800 mužů. Po statečném boji byla nejprve přemožena trojice parašutistů bránících horní část kostela, Adolf Opálka, Jan Kubiš a Josef Bublík. Zbývající čtveřici v kryptě tvořili parašutisté Josef Gabčík, Josef Valčík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc.
Němci se je snažili neutralizovat za pomoci slzného plynu i vody, kterou do krypty museli napouštět pražští hasiči. Němci se je snažili přesvědčit ke kapitulaci i s pomocí Čurdy, biskupa Gorazda či faráře Čikla. A právě přitom měla zaznít ona legendární věta.
Archivy mluví jasně
Pro začátek to nejdůležitější: ano, ona slavná věta (nebo její parafráze) skutečně zazněla a jeden z nejskvělejších okamžiků tak není žádnou fabulací vytvořenou po válce k posílení národního sebevědomí. Oním svědkem, který o tom podal zprávu, nebyl dokonce ani Čech, ale sám SS-Obersturmführer, komisař Heinz Pannwitz, který vedl komisi vyšetřující útok na Heydricha.
Ve své zprávě popisuje, jak byli duchovní několikrát donuceni vyzvat parašutisty ke kapitulaci:
Třikrát byli vyzváni, ať vyjdou ven. Poprvé odpověděli „Nikdy“, při druhé výzvě rovněž „Nikdy“ a potřetí: „Češi se nevzdávají!“
Poté je zde obdobný report velitele jednotek SS účastnících se obléhání kostela. SS-Brigadeführer Karl von Treuenfeld uvedl následující:
… jsme nařídili, aby popsaným sklepním otvorem vyzval několikrát zločince, aby se vzdali. Ti na to odpověděli: „Nikdy!“
Na konec ještě jednou Heinz Pannwitz, který ve svých pamětech sepsaných na konci 50. let uvedl:
…odpověděli, že neznají žádného duchovního, který se o ně stará, že jsou Češi a že Češi se nikdy nevzdají!
Je tedy zřejmé, že slavný výrok skutečně zazněl, byť možná v trochu jiném než tradovaném znění. I kdyby ale nezazněl vůbec, na nezměrném hrdinství sedmi výsadkářů by to neměnilo vůbec nic.
Zdroje informací: https://www.fronta.cz/dotaz/jsme-cesi-nikdy-se-nevzdame-zdroj-vyroku
