Hlavní obsah

Karel Hora byl dobrodruh tělem i duší. S cizineckou legií bojoval v Africe, Evropě i v Asii

Foto: Len Chetwyn, Public domain, via Wikimedia Commons

Cizinecká legie v boji ve čtyřicátých letech.

Legendární francouzskou Cizineckou legií prošla řada Čechů. Jedním z těch, kteří se do její historie zapsali obzvláště silně, byl Karel Hora. Jeho život by vydal na několik celovečerních filmů.

Článek

Kdo byl Karel Hora?

Už pohled na místo narození napoví, že život tohoto muže se neodvíjel úplně standardním způsobem. Narodil se v roce 1908 v japonském městě Jokohama. Jeho otec byl Čech, matka Japonka. Když bylo Karlovi 11 let, rodina se přesunula do Čech, konkrétně do Poděbrad. V Československu absolvoval maturitu a vojenskou službu. Té ale předcházel Karlův pokus odcestovat načerno do Ameriky. V Rotterdamu jej ale zatkla policie a poslala zpátky do Československa, kde narukoval na zmíněnou vojnu. Jako vojákovi se mu nicméně dařilo a v roce 1929 byl poslán do školy pro záložní důstojníky.

Jeho divoká povaha se ale brzy opět projevila. Karla Horu napadlo, že by mohl vyhrát peníze v casinech v Monte Carlu. Aby měl na sázky, bez dovolení si k tomuto účelu vypůjčil matčiny šperky. Za trest jej jeho otec poslal do Ekvádoru. Tam pracoval nejprve jako dělník, později si vydělával lovem zvířat v amazonském pralese. Dokonce se zde oženil a narodila se mu dcera. Také pracovně povýšil, neboť začal zastupovat československé firmy, a to dokonce i ty zbrojařské.

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Malý Karel Hora s rodinou před první světovou válkou.

Návrat do Evropy a druhá světová válka

Do Evropy Karel Hora občas obchodně cestoval. Když mu ale v roce 1939 vyhořel v Ekvádoru obchod s československým zbožím, tak se rozhodl opustit Jižní Ameriku i rodinu a vrátit se definitivně. Jenomže zatímco byl Karel Hora na cestě, nacistické Německo obsadilo zbytek Československa. On proto neváhal a rovnou v přístavu Marseille vstoupil do francouzské Cizinecké legie.

Do boje se zapojil již v rámci bitvy o Francii. Přišel o dva prsty, ale zachránil život svému veliteli. Poté se přesunul do Velké Británie, kde ale nebyl kvůli zranění přijat do československé exilové armády. Hora tak opět našel své místo u Svobodných Francouzů. V létě 1944 seskočil ve Francii a zapojil se nejprve do partyzánských akcí, poté s pravidelným vojskem postupoval až do Německa.

Po válce pokračoval v armádní kariéře a studoval na vysokých vojenských školách v Praze i v Paříži. Z té pražské byl nicméně po únoru 1948 vyhozen. Hora poté ilegálně přešel do Západního Německa a poté pokračoval do Francie.

Druhá služba v Cizinecké legii

Ve Francii se podruhé oženil a narodil se mu syn. Karel Hora ale nebyl stvořen pro rodinný život a raději znovu vstoupil do Cizinecké legie. Postupně bojoval v Indočíně, v Korejské válce a nakonec v Alžírsku.Právě tam ale došlo k událostem, které mu později způsobily velké problémy. Navázal totiž kontakt s OAS, tedy s ilegální organizací, která chtěla i s pomocí teroristických akcí zabránit osamostatnění Alžírska.

Když potom Hora sháněl po odchodu do civilu zaměstnání, kvůli této životní kapitole nemohl dlouho žádnou práci sehnat. Nakonec dostal práci ve firmě na lepidla a od té doby už žil poklidným životem až do své smrti v roce 1989. Pohřben je Karel Hora v Památníku Cizinecké legie ve městě Puyloubier.

Karel Hora: Moje matka Cizinecká legie

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz