Článek
Kdo byl Karel Ludvík?
Karel Ludvík se narodil v roce 1833 jako mladší bratr dvou výrazných historických postav: Františka Josefa I. a Maxmiliána I., pozdějšího mexického císaře. Ve společnosti svých bratrů byl upozadňován nejen proto, že byl mladší a v linii následnictví tedy až na třetím místě, ale objektivně neměl jejich organizační schopnosti nebo politický talent.
Nutno podotknout, že ani on sám se nijak nesnažil tento stav změnit. Politika jej nezajímala a netoužil ani po vojenské kariéře (byť byl samozřejmě jako člen královské rodiny generálem). Spokojil se s tím, že zastupoval monarchii na nejrůznějších akcích typu výstav. Byl mimochodem např. na zahájení Zemské jubilejní výstavy v Praze v roce 1891. I proto mu lidé dali přezdívku „výstavní arcivévoda“. Z toho plyne, že ani u lidí se netěšil žádné zvláštní úctě.
Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský, bratr Františka Josefa I.
Karel Ludvík byl hluboce věřící katolík, a právě kvůli náboženství se vzdal funkce místodržícího v Tyrolsku a Voralbersku, neboť tam byl v ústavě protestantský patent. Poté se v roce 1861 vzdal jakéhokoliv budoucího politického působení. Historie by z něj asi udělala jen malou poznámku pod čarou, nebýt sledu událostí, které ho postrčily o několik úrovní výše. Rovnou ale řekneme, že on tuto hozenou rukavici nezvedl.
Následníci trůnu
František Josef I. setrval na trůnu téměř 68 let, to ale neznamená, že se neustále neřešila otázka nástupnictví po dlouhověkém monarchovi. Následníkem trůnu byl samozřejmě syn Františka Josefa I., korunní princ Rudolf. Ten ovšem v roce 1889 spáchal sebevraždu. V tuto chvíli by se stal následníkem trůnu Karel Ludvík, který ale trval na tom, že se politice věnovat nebude. Další na řadě byl syn Karla Ludvíka, kterým nebyl nikdo jiný než František Ferdinand d´Este.
Kromě něj měl Karel Ludvík ještě dva syny. Prvním byl Ota František Josef a druhým Ferdinand Karel. První jmenovaný měl syna Karla. Po nechvalně známém sarajevském atentátu se právě on stal následníkem trůnu a později císařem i posledním českým králem Karlem I. Karel Ludvík tak byl otcem jednoho následníka trůnu, Františka Ferdinanda d´Este, a dědem druhého, který se císařem skutečně stal, tedy Karla I.
Ani atentát na svého syna v Sarajevu, ani nástup vnuka na trůn už ale Karel Ludvík nezažil. V roce 1896 se totiž vydal na pouť do Svaté země. Jako hluboce věřící katolík to považoval za povinnost. Přitom se ale napil vody z řeky Jordán, což se mu ovšem stalo osudným. Dostal totiž tyfus a brzy nato zemřel. Karel Ludvík sám se tedy do historie nezapsal žádnými významnými činy, umožnil ale kontinuitu habsburské vládnoucí dynastie.
