Článek
Kdo byl Karel Strnad
Karel Strnad se narodil v roce 1885 v jihomoravských Pohořelicích. Po klasickém období dětství a dospívání byl přijat na námořní akademii, kterou mělo Rakousko-Uhersko na Jadranu, konkrétně ve Fiume. Pokud vám tohle místo nic neříká, pak vězte, že dnes se město jmenuje Rijeka a je samozřejmě v Chorvatsku. Akademii absolvoval v roce 1903 a nebyl ani zdaleka jediným Čechem, který ji navštěvoval. Přímo v jeho ročníku byl i další známý ponorkář, Josef Holub.
Již před vypuknutím první světové války stihl získat řadu vyznamenání včetně osmanského Řádu Medžidie (Medschidie Orden). Když v roce 1914 vypukla první světová válka, Karel Strnad absolvoval školení pro velitele torpédových člunů a ponorek. Své velení získal v roce 1915 a šlo o ponorku U-3 s domovskou základnou v Kotoru. V květnu 1915 vstoupila do války Itálie, tedy středomořská mocnost. A situace ve Středomoří se značně zostřila.
Kapitán Karel Strnad, český velitel ponorky U-3.
Potopení ponorky U-3
Ponorky rakousko-uherského námořnictva střežily především strategicky významnou Otrantskou úžinu. Právě tam se rakousko-uherské ponorky soustředily. Kromě Karla Strnada tam operovaly i ponorky kapitánů Josefa Holuba či Zdenko Hubáčka.
Strnadova mise začala 10. srpna 1915. Už o dva dny později se ponorka U-3 pokusila zaútočit na italský křižník Città di Catania. Ten se ale dokázal torpédům vyhnout a sám na rakouskou ponorku zaútočil. Ani on neuspěl a Strnad ponorku odvedl do bezpečí.
V oblasti ale bylo italských lodí více. Ten samý den večer napadl ponorku U-3 italský torpédový člun. Podařilo se mu zasáhnout ji hlubinnými náložemi, které ponorku vážně poškodily. Narušen byl trup i vnitřní přepážky. Těžce poškozená ponorka U-3 se snažila o návrat do Kotoru, ale již 13. srpna jí zaregistrovaly italské a francouzské torpédové čluny. Ty začaly ponorky ostřelovat palubními děly a poškození narůstalo.
Kapitán Strnad dal rozkaz k potopení, ukázalo se ale, že poškození je natolik velké, že to není možné. V tu chvíli se Karel Strnad zachoval jako pravý kapitán. Své posádce dal rozkaz k opuštění lodi, sám na ní ale zůstal, aby zajistil, že půjde ke dnu a nepadne do rukou nepřítele.
Co k tomu dodat? Česká historie samozřejmě oslavuje především legionáře bojující na „druhé straně“. Je to logické. Dnes už ale máme dostatečný odstup na to, abychom uměli ocenit i odvahu těch, kteří bojovali za Rakousko-Uhersko. Karel Strnad si úctu rozhodně zaslouží.
Zdroje informací: https://temata.rozhlas.cz/bajecni-muzi-v-ocelovych-rakvich-ii-8110048
