Klaus Fuchs: sovětský krtek v projektu Manhattan s vazbou na Československo

Pod krycím názvem Manhattan Engineering District probíhal v letech 1942 až 1946 vývoj americké atomové bomby, který dnes známe především pod přezdívkou „Projekt Manhattan“. Vrcholem projektu byla konstrukce atomových bomb Fat Man a Little Boy, které byly svrženy na japonská města Nagasaki a Hirošima, což následně donutilo Japonsko k definitivní kapitulaci a ukončilo druhou světovou válku. Jednalo se o jeden z největších vědecko-inženýrských projektů v historii lidstva, který následně celý svět také skutečně změnil.

Od chvíle, kdy byla atomová bomba poprvé otestována, se nad lidstvem vznáší hrozba kompletního a definitivního zničení. Na projektu Manhattan se podílelo více než sto tisíc lidí včetně (většinou pozdějších) 26 nositelů Nobelovy ceny, a není proto překvapením, že i přes bezprecedentní bezpečnostní opatření a snahu o absolutní utajení se i mezi vědeckými špičkami projektu našli špioni, kteří předávali významné informace Sovětskému Svazu.

Ten byl v době druhé světové války sice spojencem Spojených Států, bylo ale zřejmé, že obě země jsou si ideologicky a politicky natolik vzdálené, že jejich spojenectví je podmíněno pouze existencí společného nepřítele v podobě nacistického Německa, a tudíž je jen dočasné. Jedním z velmi významných vědců, který se na projektu také podílel byl Klaus Fuchs, německý emigrant a komunistický špion.

Dne 29.prosince 1911 se v malé německé vesnice Russelsheimu narodilo luteránskému faráři a jeho manželce třetí dítě. Jednalo se o Klause Fuchse, kterému jeho otec od dětství vštěpoval radikálně levicové názory. Rodina tím byla známa v celém okolí a Klaus byl proto obětí časté šikany ze strany svých spolužáků. V roce 1930 se stal Klaus Fuchs členem studentské organizace sociálních demokratů na Univerzitě v Lipsku, kde studoval matematiku a fyziku. Účastnil se mnoha rvaček a střetů s oddíly SA nastupující Hitlerovy NSDAP. V roce 1932 přestoupil do německé komunistické strany. V té době už ale začínal Adolf Hitler držet moc v Německu tak pevně, že pro mladého komunistu Fuchse tam nebylo bezpečno. V roce 1933 proto emigroval do Velké Británie a v Edinburghu získal doktorát.

V Německu začalo přituhovat a jeho sourozenci společně se svými partnery (všichni také stoupenci komunismu) se dostali kvůli pašování židů a jiných pronásledovaných osob z Německa do hledáčku nacistického bezpečnostního aparátu. Klausův bratr s manželkou a jeho švagr proto emigrovali do Československa.

Když v roce 1939 vstoupila Británie do války s Německem, byl Fuchs jakožto německý občan internován v Kanadě. Pomohla mu však přímluva jeho sestry, která již měla americké občanství, a také žádost fyzika Rudolfa Peierlse, který si jej vyžádal ke spolupráci na projektu Tube Alloys, což byl krycí název pro britský program vývoje atomové bomby. Fuchs pracoval v týmu, který měl za úkol studovat způsoby separace izotopů uranu.

V té době byl však již Fuchs v kontaktu se sovětskou tajnou službou, které předával informace. V případě Fuchse nehrály naprosto žádnou roli zištné důvody. Fuchs nebyl placen a vše dělal z upřímné a naivní víry v komunistický režim. V roce 1943 byl Fuchs vybrán do skupiny britských vědců, kteří se měli zapojit do projektu Manhattan. I ve Spojených Státech pracoval na vývoji bomby proto, aby pomohl porazit nacismus, ale se stejnou upřímností předával informace sovětské tajné službě.

V roce 1945 patřil Klaus Fuchs mezi ty, kteří na vlastní oči sledovali proslulý test Trinity. Právě z jeho hlášení o testu Stalin věděl, a informace, kterou posléze obdržel od amerického prezidenta Trumana, pro něj nebyla žádnou novinkou. Poté, co Japonsko podepsalo kapitulaci a skončila druhá světová válka, se Fuchs vrátil do Británie. Od roku 1946 pak Klaus Fuchs vedl oddělení teoretické fyziky v britském středisku jaderného výzkumu v Harwellu u Londýna.

V této době začal Klaus Fuchs pochybovat o tom, zda je jeho podpora Sovětského Svazu eticky ospravedlnitelná. Začal totiž Británii považovat za svůj domov a Sovětský Svaz byl najednou nepřátelskou zemí. Navíc viděl, že je sovětská politika založena na násilí, ohrožuje nezávislost mnoha zemí a v mnoha dalších – zmínil explicitně i Československo – vedla k puči a nelegálnímu převzetí moci. V roce 1949 proto sám ukončil se Sovětskou tajnou službou spolupráci. Sověty to samozřejmě nemuselo již tolik mrzet, neboť to hlavní se událo dříve. Díky informacím, které od Fuchse v době druhé světové války získali byli Sověti schopní vynechat některé složité ověřování a svoji bombu proto dokončili možná až o dva roky dříve.

Ve stejném roce, kdy Fuchs přestal spolupracovat se Sovětskou tajnou službou, dokázali Britové a Američané rozluštit sovětskou šifru. Z depeší potom odhalili Fuchsovu totožnost. Fuchs byl zatčen a vyslýchán. Zajímavé však je, že výslechy byly vedeny tak, aby se Fuchs ke spolupráci se Sověty sám přiznal, neboť agenti MI5 nesměli dát najevo, že umí číst sovětskou šifru. Vzhledem k tomu, že Fuchs již ztratil o Sovětském Svazu iluze, se nakonec přiznal poměrně rychle a ochotně.

U soudu byl Klaus Fuchs odsouzen za 1,5 hodiny a dostal nejvyšší trest jaký přicházel v úvahu: 14 let vězení. Fuchsovi pomohl fakt, že v době, kdy vyzrazoval Sovětům tajemství, byli Británie a Sovětský Svaz spojenci a podle britského práva tudíž nemohl být souzen za velezradu. Klaus Fuchs mě tedy veliké štěstí, že nebyl souzen ve Spojených Státech, kde by jej dost možná čekal i trest smrti.

Klaus Fuchs byl propuštěn v roce 1959. Jeho první volbou bylo zůstat v Británii, bylo mu ovšem jasné, že již nebude moci pracovat jako vědec. Vrátil se tedy do Německa, konkrétně do toho východního, kde stále žil jeho otec. V NDR byl přivítán jako hrdina a okamžitě mu bylo nabídnuto místo náměstka ředitele institutu pro jadernou fyziku v Rossendorfu u Drážďan. Klaus Fuchs zemřel v roce 1988 ve věku 76 let.

V rámci projektu Manhattan nebyl Klaus Fuchs jediným, kdo předával informace o projektu Manhattan Sovětům. Známý je dnes například případ Fuchsova kolegy Theodora Halla, který však nebyl nikdy odsouzen, neboť jediný důkaz, který proti němu FBI měla, byly sovětské depeše a případný soud by ohrozil státní tajemství v podobě znalosti Sovětského kódu. Zapomenout nesmíme na Davida Greenglasse, zdroj manželů Rosenbergových. Není také vyloučeno, že o některých dalších sovětských špionech se dodnes neví. Prozradit by je mohly asi jen ruské archivy, které se však v současné době zdají ještě nedostupnější než kdykoliv předtím.

Klaus Fuchs také nebyl ani zdaleka jediným vědcem v projektu Manhattan, který v některé fázi svého života koketoval s komunismem. Týkalo se to koneckonců i samotného vedoucího projektu Roberta Oppenheimera. Také fyzik a československý emigrant Georg Placzek byl komunismem natolik fascinován, že nějakou dobu strávil v Sovětském Svazu u proslulého fyzika a nositele Nobelovy ceny Lva Landaua. Během tohoto pobytu však naprosto přesně pochopil, o jak zrůdný režim se ve skutečnosti jedná. Byl jedním z těch, jejichž svědectví o životě v Sovětského svazu definitivně přesvědčilo i samotného Oppenheimera. Klaus Fuchs si to samé uvědomil bohužel až příliš pozdě.

Zdroje informací: https://ahf.nuclearmuseum.org/ahf/profile/klaus-fuchs/

https://www.history.com/this-day-in-history/klaus-fuchs-arrested-for-passing-atomic-bomb-information-to-soviets

https://prazsky.denik.cz/magazin/projekt-manhattan-cechoslovaci.html