Hlavní obsah
Lidé a společnost

Kořenovská zubačka: historie nejunikátnější železniční tratě u nás

Foto: MartinVeselka, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Zimní romantika Kořenovské zubačky

Nejeden návštěvník Krkonoš si nenechá ujít jízdu po 12 km dlouhé trati označované jako Kořenovská zubačka. Tato dnešní turistická atrakce má ale za sebou také dlouhou a zajímavou historii.

Článek

Vznik tratě

Dnešní trať Tanvald-Desná-Kořenov-Harrachov-Szklarska Poręba je pouze částí původního železničního spojení, které spojovalo Tanvald a Hirchsberg v Prusku, dnešní Jelenia Gora v Polsku. To začalo vznikat již v 19. století a jeho délka byla 59 km, bylo na něm pět tunelů a především obsahovalo 4,5 km dlouhou ozubnici na úseku Tanvald – Kořenov. Trať propojovala rakousko-uherskou a pruskou železniční síť a jejím hlavním úkolem pak bylo spojit oblast Liberecka a Jablonecka, která byla bohatá na průmysl, se Slezskem.

Pojďme se na původní trať podívat ještě trochu podrobněji. Technickou zajímavostí byl například nejdelší z tunelů v délce 940 metrů. Hlavní atrakcí ale bylo a je něco jiného: zmíněná ozubnice, jež pomáhá soupravám vystoupat na délce pouhých 7 km o jedinečných 235 metrů. V dnešní České republice se jedná s hodnotou 58 promile o nejstrmější železniční stoupání vůbec.

Foto: Public Domain, via Wikimedia Commons

Bez ozubnice by to nešlo

Stavba a první etapa fungování

Celá trať byla realizována v letech 1899 až 1902. Provoz zde byl zahájen 30. června 1902, vše ale neproběhlo tak, jak si stavitelé představovali. Těsně před dokončením celé stavby se totiž zřítil jeden z pilířů viaduktu překonávajícího řeku Jizeru. Místo toho, aby slavnostní vlak dojel až do Hirschbergu, mohl v prvních měsících obsluhovat pouze úsek Tanvald – Kořenov.

Osobní doprava na celé délce trati tak odstartovala až 1. listopadu 1902, ta nákladní v létě 1903. Kromě vagonů s cestujícími se na trati střídaly i vlaky s textilem či uhlím. Lokomotivy byly v té době parní. Již před první světovou válkou však odstartoval projekt elektrifikace trati. Konflikt celý projekt nicméně zpozdil a elektrické vlaky zde začaly jezdit až za první republiky, konkrétně v únoru 1923. Jednalo se však o vlaky jedoucí z Pruska, respektive Německa, na československé straně byly stále využívány parní ozubnicové lokomotivy.

Další život tratě

V době druhé světové války používali Němci na trati lokomotivy i bez ozubnice. Není proto příliš velkým překvapením, že v srpnu 1945 zde jedna velká parní lokomotiva vykolejila a při nehodě zemřel strojvedoucí.

Konec druhé světové války podobu celé trati zásadním způsobem změnil. Na druhé straně hranice bylo nyní Polsko, odsun Němců navíc zásadně proměnil celý region. Trať proto přestala fungovat jako mezinárodní a provoz pokračoval jen na úseku Tanvald – Kořenov.

Územní vyrovnání s Polskem v roce 1959 poté umožnilo přidat zastávku Harrachov. Na opětovný přeshraniční provoz si trať ale musela počkat do roku 1992. Díky práci nadšenců a dobrovolníků mohlo několik speciálních vlaků svézt cestující. V roce 1997 České dráhy provoz na trati zastavily. Proti tomuto rozhodnutí se však zvedla mezi veřejností vlna odporu a po krátké epizodě se soukromými provozovateli ozubnicová dráha opět funguje pod hlavičkou Českých drah.

Dnes již do Polska výletníci opět dojedou, sice ne do Jelenie Gory, ale do Szklarske Poręby. Z dnešního pohledu se jedná o jedinečnou technickou památku, za kterou sem ne náhodou míří každoročně tisíce lidí. Ozubnicová dráha si zahrála také ve slavném filmu Kalamita s Bolkem Polívkou v hlavní roli.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz