Článek
Osudný let OK351
Bylo odpoledne 11. října 1968, když se na pražském letišti připravovala posádka letu OK351 k odletu na pravidelnou vnitrostátní linku do Piešťan. Posádka sama o sobě byla velmi zajímavá. Kapitánem letadla byl zkušený, dvaačtyřicetiletý pilot, který měl jen na Avii Av-14 (šlo o licenčně vyráběnou verzi sovětského stroje Il-14) nalétáno přes 5000 hodin. Vedle něj seděl Leopold Šrom, jedenapadesátiletý bývalý příslušník RAF, účastník Bitvy o Británii a posléze příslušník 1. čs. stíhacího leteckého pluku v Sovětském svazu.
Avia Av-14, letadlo stejného typu, které spadlo u Ptic na Kladensku
Leopold Šrom patřil k našim nejúspěšnějším válečným pilotům, který přežil celou válku, absolvoval nespočet misí a připsal si celkem 8 sestřelů. Stejně jako ostatní váleční hrdinové byl i Šrom po únoru 1948 komunistickým režimem po zásluze „odměněn“. Jinými slovy byl zatčen, krátce vězněn a přišel o možnost pracovat jako pilot. V souvislosti s jistým uvolněním poměrů v druhé polovině šedesátých let se otevřela krátká možnost opět létat, kterou Ladislav Šrom využil. Po sedmnácti letech tak znovu usedl do letadla. To samé pak platilo pro palubního radiotelegrafistu, také on se k létání dostal po dlouhé vynucené pauze.
Odpolední let této posádky následoval po poměrně dlouhé službě zahrnující již proletěnou trasu Praha – Bratislava – Sliač – Bratislava – Praha. Další cesta ale byla před nimi a 37 cestujících únava pilotů příliš nezajímala. Letadlo vzlétlo v 15:14, krátce na to ale začaly problémy.
Havárie letu OK351
Letadlo začalo standardně stoupat, najednou ale začalo zatáčet na Jeneč a Červený Újezd. Avia se prakticky otočila a letěla směrem na jih. Přitom ztrácela výšku a všichni svědci mluvili o tom, že z pravého motoru se ozývaly rány, šlehaly z něj plameny a nebyl v chodu. Letadlo klesalo a u Ptic jen těsně přeletěl elektrické vedení. Potom už ale definitivně narazil do země.
Letadlo se po nárazu rozlomilo na několik kusů a zahynuli v něm všichni tři členové posádky spolu s osmi cestujícími. Ti další nehodu naštěstí přežili s různým stupněm poranění. Zraněné začal okamžitě ošetřovat lékař, který jel náhodou poblíž a na místo se brzy začaly sjíždět další záchranné složky.
Následné vyšetřování skutečně odhalilo závadu na pravém motoru, současně ale zpráva uvádí, že při správné reakci bylo možné havárii zabránit. Došlo tedy asi k souběhu technického problému a špatné reakce unavené posádky. U kapitána letadla mohl hrát roli i zbytkový alkohol.
A Dubček?
V osudný den to ještě nebylo ani dva měsíce od srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a atmosféra byla více než rozjitřená. Alexander Dubček byl stále považován za hrdinu a symbol pražského jara. Není proto divu, že se mezi lidmi objevily teorie o tom, že Dubček měl být na palubě a celá nehoda měla za úkol jej zlikvidovat. Pro taková tvrzení není samozřejmě k dispozici jediný důkaz. Je to ale zajímavé v kontextu toho, že Alexander Dubček zemřel v listopadu 1992 při další nehodě, tentokrát automobilové. A i ta je dodnes předmětem nejrůznějších konspiračních teorií.
