Článek
Výlet, který se změnil v neštěstí
V roce 1915 zuřila v Evropě válka na zemi, na moři a nově dokonce i ve vzduchu. Lodní neštěstí s největším počtem českých obětí ale nemá s válkou nic společného. Událo se totiž ve Spojených státech, kam válka zatím nedorazila. Jak k němu došlo?
V 19. a na začátku 20. století odcházeli do Ameriky z celé Evropy statisíce lidí. Jejich snem bylo nalezení příležitosti k lepšímu životu. Čechy, tehdy samozřejmě součást Rakouska-Uherska, nebyly výjimkou. Asi každý, kdo by šel svým rodokmenem trochu dozadu, by našel mezi svými předky někoho, kdo se rozhodl pro nový život za oceánem. Není proto divu, že v roce 1915 žily v Americe velké krajanské komunity. Ta největší byla v Chicagu, které se tak stalo druhým největším „českým“ městem mimo Čechy, hned po Vídni.
A právě v Chicagu došlo k největší lodní tragédii v naší historii. Jevištěm katastrofy byl poněkud neočekávaně obyčejný teambuilding. Tenkrát tomu sice lidé asi takto neříkali, o nic jiného ale nešlo. Společnost Western Electric totiž uspořádala dne 24. července společenskou akci pro své zaměstnance a jejich rodiny.
Počasí nebylo sice moc hezké, ale kdo by řešil počasí, když jej čekala taková společenská událost. Plán byl jasný: hned na čtyři velké lodě se mělo nalodit několik tisíc lidí a vyrazit na plavbu po velkém Michiganském jezeře, jejíž součástí měl být i piknik v pobřežních dunách.
Každá ze čtyř lodí byla velká jako fotbalové hřiště a pojmula přes 2500 lidí. Tolik jich nastoupilo i na parník Eastland, Češi přitom tvořili možná vůbec největší národnostní skupinu, minimálně pak jednu z největších.
Nečekaná katastrofa
Loď Eastland má odplout v osm hodin ráno jako první. Je po sedmé a paluba už je plná. Lidé se baví, diskutují, smějí se a také z paluby volají na další příchozí, kteří musí zamířit na další připravená plavidla. Již v tuto chvíli si lze ale všimnout, že vše není v pořádku. Loď se totiž podezřele moc houpe. Jak je to možné?
Důvodů pro divné chování lodě bylo několik, resp. šlo o jejich kombinaci. Eastland nedávno prodělal renovaci. Ta se ale moc nepovedla, lodi totiž zvedla těžiště a učinila ji méně stabilní. Ve chvíli, kdy vozí náklad ovoce to ještě nebylo nutně na závadu, ale při výletní plavbě…? Lidé přebíhají z jedné strany paluby na druhou a loď rozkývávají. Sami to cítí, ale je to pro ně spíše důvod ke smíchu a vtipkování. Loď přece stála u břehu, a navíc na jezeře, nebyla někde uprostřed oceánu.
Možná, že si leckterý z účastníků firemní akce vzpomněl na Titanic a radoval se, že přes Atlantik už znovu plout nemusí. Jenomže vzpomínka na Titanic byla zcela na místě, jeho tragédie totiž měla důsledky i pro Eastland. Když před třemi lety Titanic ztroskotal, jedním z problémů byl nedostatek záchranných člunů. Nové nařízení proto jasně stanovilo, že všechny lodě jich musí mít dostatečný počet. Platilo to i pro Eastland. Kam je ale dát? Čluny byly přivázány ke komínům a dalším konstrukcím v nejvyšších strukturách plavidla. To těžiště lodi ještě více posunulo a plavidlo se stalo ještě méně stabilním. A co víc, pumpy, které ženou vodu do tzv. balastních vyrovnávacích nádrží, nefungovaly.
Na palubě parníku Eastland se tancovalo a hodovalo se, hudba hrála a všichni se dobře bavili. Nikdo si proto nevšiml, že rozkolísaná loď nabírá spodními okny vodu. Když pak s úderem osmé hodiny zabral remorkér, který měl Eastland odtlačit od břehu, neúprosná fyzika zaúřadovala, masa vody v podpalubí se rozpohybovala a obrovský parník se překlopil. Stovky lidí, kteří se nacházeli v útrobách lodě, se ocitly v pasti, ze které nebylo úniku.
Převrácený parník Eastland
Výsledkem neštěstí bylo 800 mrtvých a z toho 220 Čechů. Umíraly celé rodiny, např. jistý František Doležal přišel o manželku a tři děti. Výlet se stal osudný třeba také pro rodinu Šindelářovu čítající rodiče a pět dětí, zahynuli všichni do jednoho. Manželé Zástěrovi přišli o tři své dcery… v těchto smutných počtech by bylo možné pokračovat ještě dlouho.
Za oběti truchlilo celé město. Středobodem piety se stal pohřeb sedmiletého Vilíka Novotného. Z celé rodiny zůstala naživu jen jeho babička. Vilíkovi vystrojilo pohřeb město, projev na něm měl starosta a průvod s rakví projížděl v doprovodu policistů ulicemi Chicaga, které lemovaly stovky a tisíce lidí.
Co bylo dál?
Po katastrofě bylo samozřejmě spuštěno vyšetřování, to poukázalo na chyby a zjistilo i pochybení státních kontrolorů, kteří měli loď posuzovat. Eastland byl poté narovnán a opět přestavěn, tentokráte jej ale převzalo americké námořnictvo a učinilo z něj cvičné plavidlo pro výcvik dělostřeleckých posádek.
Loď Eastland se dostala do záře reflektorů ještě jednou, to když se na její palubě sešli v roce 1943 Franklin Delano Roosevelt a admirál Leahy. Po skončení druhé světové války již ale doplula na definitivní konec své plavby a v roce 1947 byl Eastland sešrotován.
A jaký ohlas měla katastrofa doma, tedy v Rakousku-Uhersku? Vlastně žádný. V roce 1915 sice ještě nebylo Rakousko se Spojenými státy ve válce, k tomu došlo až v roce 1917, probíhající válka ale stejně téměř přerušila kontakt se zámořím. Lidé měli navíc jiné starosti než katastrofu za oceánem. I když byla velká, co to bylo proti tomu, co probíhalo v Evropě…
