Článek
Frývaldov, 1931
Hospodářská krize zasáhla Československo velkou silou, neboť šlo z podstaty věci o poměrně malou a na export orientovanou ekonomiku. Problémy pak zasáhly celou řadu oborů napříč celou ekonomikou. Výjimkou nebyly ani kamenolomy v oblasti Jesenicka. Jejich majitelé byli nuceni propouštět a pracovníkům, kteří zůstali, byly snižovány mzdy. To v roce 1931 vyvolalo v kraji celou sérii stávek. Vše smutně vyvrcholilo dne 25. listopadu 1931 ve Frývaldově.
Důležité datum v chronologii událostí je 10. listopad 1931. V tento den proběhla stávka zaměstnanců kamenolomu a jejich příznivců v nedalekých obcích Žulová a Vápenné. Tato stávka totiž dosáhla svých cílů a podnikatelé pracovníkům některých provozů přislíbili návrat mezd a konec propouštění.
V okrese Frývaldov byli dělníci tímto výsledkem povzbuzeni a rozhodli se pro svolání své vlastní stávky:
„Dělníci z vápenky v Zighraticích ukázali nám cestu, kterou musíme jít. Odrazili bojem útok na mzdy a my musíme také použít takové taktiky.“
Stávka měla mít podobu pochodu na Frývald rozděleného do několika směrů. První proud demonstrantů postupoval na město z Vápenného. Souběžně s ním se ale pohybovaly i autobusy s četníky. U obce Dolní Lipová četníci potom demonstrantům přehradili cestu.
Zásah četnictva
V dnešní době již asi nikdy nezjistíme, jak přesně setkání probíhalo. Zatímco četníci tvrdili, že proti nim vylétly ze strany demonstrantů kameny, podle protestujících zase četníci začali střílet bezdůvodně.
Ať tak či onak, k zemi padlo šest mrtvých demonstrantů a další utrpěli zranění. Dva další lidé potom zemřeli v nemocnici. Všichni mrtví (včetně čtrnáctileté dívky) byli německé národnosti, rozhodně o nich ale nelze mluvit jako o jednolité skupině. Někteří sympatizovali s komunisty (ti také organizovali většinu protestů), jiní se hlásili k sociálním demokratům a další byli národními socialisty.
Dopad tragické střelby
Komunistická strana již samotný pohřeb využila ke své propagaci a účastnil se jej i Klement Gottwald. Je ale fér říct, že tragédie zasáhla všechny vrstvy tehdejší československé společnosti, byla politickým tématem a stala se inspirací pro komunistické a obecně levicové umělce od F. X. Šaldy po Julia Fučíka.
Je také třeba říct, že incidentů jako byl ten Frývaldovský, se událo hned několik. Komunistický režim tyto incidenty využíval po celou dobu své vlády ke kritice prvorepublikového režimu, a právě odtud pramení překroucené tvrzení, že „Masaryk nechal střílet od dělníků“.
Zdroje informací:
