Článek
Lovci mamutů a jejich kultura
Slovy „lovci mamutů“ se označují příslušníci kultury tzv. gravettienu, která pokrývala oblast dnešní Moravy, severu Rakouska, Krakovska a západního Slovenska. Tito lidé pak žili před 33–22 tisíci lety. Otázkou je, jak vlastně žili. Začneme tím, jak nežili. Ať se nám to líbí nebo ne, odpověď na druhou z těchto otázek je poměrně jednoznačná: nežili jako hrdinové Štorchova románu. S těmi toho měli společného pramálo.
Jejich svět byl také jiný než ten náš. Klima zde bylo suché, ale velmi chladné: zimní teplotní průměr byl kolem −1 °C, letní jen 3–5 °C. Nízké teploty ale neznamenaly chudý kraj. Ve skutečnosti si uvedenou oblast naši dávní předci nevybrali náhodou, zvěře zde byl dostatek. Mamuti byli samozřejmě nejvíce majestátní ze všech zvířat, ale proháněli se zde i nosorožci, medvědi, vlci, lvi či hyeny.
Představa, že lidé se živili mamuty v nějaké velké míře je nicméně nesmyslná. K jejich lovu samozřejmě docházelo, byť ne do vyhloubených jam, ale rozhodně na mamutím mase nebyl založen jejich jídelníček. Nejčastěji lovili tehdejší lidé zajíce, kury a lišky, často dokonce do pastí. Je velmi pravděpodobné, že tehdejší lidé již chovali soby. A co víc, tehdejší lidé využívali partnerství se psy. Je dokonce znám pohřeb psa, kterému někdo vložil do tlamy kousek mamutí kosti, pravděpodobně jako důkaz díků za pomoc při lovu. Jiné kostry psů zase vykazovaly zhojené rány, i to svědčí o těsném partnerství. Podle některých nálezů už znali i pečení placek z těsta.
Rytina na mamutí kosti z oblasti Pavlova. Podle odborníků jde o nejstarší dochovanou mapu na světě.
A co uhlí?
Na rozdíl od nesprávných představ nežili lovci mamutů až na výjimky v jeskyních. Budovali si sídliště sestávající z několika obydlí z mamutích kostí, rákosu, drnů a dřeva. Zásadní pro ně byl samozřejmě i oheň. A tím se dostáváme k otázce paliv. Zatímco na jihu se topilo především dřevem, na severu se k tomuto účelu využíval i mamutí tuk. Co je ale fascinující je to, že na kopci Landek na Ostravsku bylo nalezeno ohniště, jehož analýza ukázala na nejstarší prokázané využití uhlí coby paliva na světě. Historie „černé Ostravy“ se zjevně začala psát už v pravěku.
Další zajímavosti ze života lovců mamutů
Na rozdíl od polonahých divochů ze Štrochova románu nosili skuteční lovci mamutů kožešinové oblečení, řemeslně velmi kvalitně zpracované, ale i tkané látky. Zdobili se také nejrůznějšími šperky z mušlí, kamínků apod. S těmi se přitom obchodovalo i na velmi dlouhé vzdálenosti, což dokládá kontakty s dalšími evropskými kulturami.
Představu primitivních divochů potom posílá do propadliště dějin třeba i fakt, že gravettienci si dobře uvědomovali svět kolem sebe a základní principy jeho fungování. Z Dolních Věstonic známe nález jakési početní hůlky, pravděpodobně pravěkého kalendáře.
Pohřby sice byly pro kulturu gravettienu vzácné, to ale pravděpodobně znamená, že těla zemřelých se vracela přírodě v kontextu mytologie a celého duchovního světa tehdejších lidí. Pohřbívat totiž lovci mamutů uměli, dělali to ale spíše výjimečně, třeba v případě, že někdo zemřel na infekční chorobu. To je další důkaz toho, že pro svět okolo sebe měli lovci mamutů poměrně hluboké pochopení.
Co přesto to všechno znamená? Je opravdu na čase posunout se od představ více než sto let starých a pochopit, že svět našich dávných předků byl mnohem složitější a bohatší, než jsme si donedávna mysleli.
