Článek
Češi v Británii
Když se řekne československé legie, většinou si je spojíme především s ruskou, francouzskou či italskou frontou. Méně známou, přesto však pozoruhodnou kapitolou je služba našich krajanů v armádách britského impéria. Přestože tito muži zůstávali často ve stínu svých spolubojovníků z jiných bojišť, jejich přínos k boji za samostatný československý stát byl stejně významný a jejich příběh zasluhuje stejnou pozornost.
Před vypuknutím první světové války žily ve Velké Británii řádově stovky Čechů. Pracovali tam často jako kuchaři, číšníci, holiči apod. Po vypuknutí první světové války v létě 1914 se Češi a Slováci žijící ve Velké Británii ocitli v nelehké situaci. Jako státní příslušníci Rakouska-Uherska byli v Británii považováni za „nepřátelské cizince“ a čelili internaci. Současně ale většina z nich demonstrovala ochotu bojovat proti Rakousko-Uhersku.
Londýnská krajanská komunita podle toho postupovala. Již 4. srpna 1914, tedy v den vstupu Británie do války, založili čeští krajané „Českou legii pro britskou službu“ a nabídli britské vládě své síly v boji proti monarchii.
Britské úřady nejprve váhaly, jak s Čechy a Slováky vlastně naložit. Dobrovolníci proto odjížděli do Francie. Klíčovým zlomem bylo, že tzv. Londýnský český výbor získal v prosinci 1914 právo vydávat svým členům legitimace. Ty je chránily před internací a umožňovaly jim legální pobyt v Británii. Velkou vzpruhou pro krajany v Británii byla v roce 1915 návštěva profesora Masaryka.
I díky jeho snaze britské ministerstvo války v roce 1916 nakonec povolilo vstup Čechů a Slováků do britské armády. První dobrovolníci byli odvedeni v říjnu 1916 a následně byli rozděleni k různým útvarům celé britské imperiální armády.
Totální destrukce belgických Yper, zima 1917.
Čeští a slovenští dobrovolníci v řadách britské armády během „Velké války“
Celkem z Velké Británie odešlo 354 dobrovolníků, z nichž 308 sloužilo přímo v britských uniformách, 44 se dostalo do francouzské armády a 2 do srbské. Služba Čechů a Slováků byla rozmanitá. Bojovali totiž prakticky na všech frontách, kde britské impérium působilo. Setkat se s nimi bylo možné na západní frontě ve Francii a Belgii, kde čelili hrůzám zákopové války v bitvách na Sommě nebo u Ypres, stejně jako v Egyptě, Palestině či Mezopotámii, kde bojovali především proti Osmanům. Někteří prožili část své služby i v Indii.
Po vzniku Československa se veteráni z Britské armády stále sdružovali a v roce 1936 jim britská veteránská organizace udělila prapor, který je dodnes uložen ve sbírkách Vojenského historického ústavu.
Cesta k samostatnému státu zkrátka nevedla pouze skrze velké legie, ale také skrze odvahu jednotlivců, kteří v cizích stejnokrojích bojovali za úplně stejný cíl.
Nakonec uveďme stručně některá konkrétní jména:
- Julius Mikeš z Žeravice na Moravě, úředník. Sloužil u Royal East Kent Regiment, nasazen byl v západní Evropě, prošel bitvami u Mesine, Ypres a u Cambrai
- Antonín Bambas z Horních Černošic, číšník. Sloužil u East Surrey Regiment, dostal se do Indie, a nakonec bojoval v Mezopotámii proti Turkům
- Antonín Kastner z Velvar, číšník. Sloužil u King's Royal Rifle Corps, padl v bitvě u Ypres
Zdroje informací: https://www.vhu.cz/ceskoslovensti-legionari-v-britske-armade/
