Článek
Rok 1929 a zima tisíciletí
Vánoční svátky roku 1928 měly do „ladovské zimy“ dost daleko. Po sněhu nebylo ani památky a Vánoce slavili lidé tzv. na blátě. To se ale mělo brzy změnit. S příchodem nového roku sevřela zima celou střední a jižní Evropu do drtivého sevření, o kterém se mluví i skoro o sto let později. Co se tedy v roce 1929 na podstatné části Evropy vlastně událo?
Na Nový rok, 1. ledna 1929, udeřily na tehdejší Československo, které oslavilo deset let své existence, kruté mrazy. Střední Evropu navíc začal zasypávat sníh. Z vítaného zpestření se ale brzy stalo nenáviděné prokletí. Teploty padaly hluboko pod nulu, nezřídka až k –30 stupňům nebo ještě níže.
Vůbec nejnižší teplota byla naměřena 11. února v jihočeských Litvínovicích u Českých Budějovic. Toho dne tam bylo -42,2 stupně. Teploty ale nad nuly nevystoupily dlouhých 62 dní a po tu dobu se celá země a její obyvatelé museli s nastalou situací nějak vyrovnat.
Není třeba připomínat, že tak nízké teploty byly život ohrožující a několik lidí u nás také zemřelo. Lidé umírali dokonce i doma, pokud z nějakého důvodu přestali topit nebo topit vůbec nemohli. Další se zase otrávili spalinami z nejrůznějších improvizovaných kamen. Nemocnice prakticky nepřetržitě přijímaly nové pacienty s omrzlinami, především těch na uších. Důsledkem byl mimochodem vzestup popularity klapek na uši.
Problémy hlásila hromadná doprava, nejezdily tramvaje ani vlaky. Zamrzlá byla nejen Vltava v Praze včetně jinak nezamrzající Čertovky, ale i Dunaj. Lodě stály bezmocné, zamrzlé v masách ledu v přístavech. Školy přerušovaly výuku, zčásti kvůli nemožnosti třídy dostatečně vytopit, ale také kvůli tomu, že se hodně žáků potýkalo s nemocemi nebo s omrzlinami.
Nemoci, konkrétně chřipková epidemie, velkou zimu doprovázely také. Epidemie byla tak silná, že se projevila na statistikách úmrtnosti. Trpěla také příroda, která na nic takového není a nebyla připravená. Mrazy zničily 60-70 procent ovocných stromů, myslivci sčítali podobné škody na divoké zvěři.
Příčiny rekordní zimy
Kde se vlastně taková zima vzala? V první řadě je třeba říct, že postižena byla celá střední Evropa i část té jižní. Zamrzlé byly benátské kanály, přístav v bulharské Varně, a dokonce i moře u pobřeží Jadranu.
Krutá zima postihla v roce 1929 značnou část Evropy. Tento obrázek je z Krakowa
Podmínky pro takto extrémní zimu vytvořila kombinace extrémně chladného vzduchu proudícího ze Sibiře v kombinaci s tlakovou výší ležící nad oblastí Baltu. Např. v New York Times ale vyšel článek, který se vážně zaobíral možností, že extrémní zima v Československu může znamenat nástup nové doby ledové.
Nikdy předtím v době, kam až sahají historické záznamy, ani nikdy potom už Čechy a Moravu nepostihla taková krutá zima. Pamětníků zimy 1929 už je pomálu, všichni byli navíc velmi malými dětmi. Takto extrémní zimu bychom si dnes ale zopakovat rozhodně nechtěli, ta klasická, ladovská, by ale potěšila nejednoho z nás.
