Článek
Bitva čtyř králů
Na začátek si přiznejme, že titulek tohoto textu je asi poněkud nadnesený. Na zajímavosti mu to ale neubírá. Událost je známá pod jménem „bitva čtyř králů“ a měla se odehrát 31. května 1819, tedy na tzv. svatodušní pondělí. Nešlo o dobu zrovna idylickou, teprve nedávno přece skončily napoleonské války. Tradice se ale samozřejmě držely a obce chystaly své jízdy králů.
Co se tedy onoho osudného dne stalo, či spíše údajně stalo? Vše se točí okolo obcí Lověšice, Horní Moštěnice, Bochoř a Šířava z oblasti nedaleko Přerova. Mezi některými z nich panovala dlouhodobá rivalita. Když se proto na pastvinách u Lověšic střetly družiny těchto čtyř obcí, začalo přituhovat.
Čtyři tábory se rozdělily na dvě „aliance“. Na jedné straně stály spojené síly Moštěnic a Lověšic, na druhé Bochoř s Šířavou. Obě strany požadovaly, aby ta druhá vydala své „krále“ a okamžitě opustila pastviny. Když pak žádný z táborů neustoupil, tato přestřelka přerostla v otevřený fyzický konflikt.
A protože účastníkům se u pasu houpaly šavle, nože či dokonce staré střelné zbraně, nezůstalo jen u facek. Na osmdesát mužů a jinochů se do sebe pustilo a na konci střetu leželo na poli osm mrtvých, pět těžce raněných a na 50 lehce raněných. Úřady byly šokované a v reakci na tento krvavý incident údajně přistoupily k přísným zákazům, především pak k zákazu nošení tasených šavlí a dalších nebezpečných rekvizit při jízdách králů.
Zajímavý a dramatický příběh. Má to ale jeden velký háček.
Jízda králů byla zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Historie nebo dezinformace?
První písemná zmínka o této „velké bitvě“ se objevila až v novinovém článku o lidových zvycích z 90. let 19. století. To je poměrně výrazný časový odstup několika dekád. Pamětníci by už asi žít nemohli nebo maximálně by mohlo jít o starce vzpomínající na něco, co mohli vidět jako malé děti. Žádné skutečně dobové písemné prameny, které by na tuto událost přímo odkazovaly, neexistují.
Něco takového by se přitom v nějaké kronice nebo farních záznamech prostě muselo objevit. A co víc, regionální historik a archivář Jiří Lapáček provedl pečlivou analýzu matrik a všech dalších relevantních dokumentů. Co zjistil? Právě, že vůbec nic. Žádný záznam o násilné smrti byť jen jediného mladého muže. A co víc, neexistuje ani žádná zmínka o jakýchkoliv mimořádných bezpečnostních opatřeních nebo změnách zákonů kvůli jízdám králů v roce 1819.
Co z toho plyne? Tzv. bitva čtyř králů byla pravděpodobně fabulací nějakého horlivého novináře. Jakými úmysly byl veden, to už dneska asi nezjistíme. Rady si koneckonců nevíme ani s vlastními moderními dezinformacemi. Samozřejmě existuje malá naděje, že se něco podobného skutečně stalo, jen se o tom ztratily záznamy. Pravděpodobnost něčeho takového je ale opravdu minimální. Ať tak či onak, je to zajímavý příspěvek ke vnímání slavné folklorní tradice v průběhu naší historie.
Zdroje informací: https://www.kampocesku.cz/clanek/33467/bitva-ctyr-kralu
