Článek
Sedmiletá válka a předehra k bitvě
Sedmiletá válka byla konfliktem, který je často označován jako první skutečně globální (někdy se používá označení „nultá světová válka“). V letech 1756-1763 v něm proti sobě stály Velká Británie, Prusko, Portugalsko a části německých států na straně jedné a aliancí Francie, Rakouska, Saska, Ruska, Švédska a Španělska na druhé straně. V průběhu války se bojovalo nejen v Evropě, ale také v Indii, severní Americe, v Africe i v Karibiku. České území bylo svědkem několika velmi významných bitev.
V prostoru Zemí koruny české se logicky střetlo především Rakousko a Prusko. V čele Habsburské monarchie stála v té době Marie Terezie, která nedávno uhájila svůj nárok na trůn v jiném konfliktu, který zahrnoval střetnutí s Pruskem, konkrétně ve válce o dědictví Rakouské.
Bitva u Kolína se odehrála v červnu 1757, tedy hned v počátku konfliktu. Pruské vojsko o síle asi 32 tisíc mužů pod velením Fridricha II. Velikého vstoupilo do Čech a mířilo směrem ku Praze. V sérii několika menších střetnutí se Prusům podařilo Habsburskou monarchii porážet a Fridrichovo vojsko oblehlo Prahu.
Bitva u Kolína
Marii Terezii nezbývalo nic jiného, než Praze a její posádce vyslat vojsko na pomoc. Situace ale byla extrémně vážná, neboť Rakousko mělo k dispozici již jen jednu bojeschopnou armádu. Bylo jasné, že pokud by Prusům podlehla, neexistovala by síla schopná je zastavit předtím, než dorazí k Vídni. Fridrich by si tak mohl klást jakákoliv ultimáta a ohrožena by byla samotná existence Habsburské monarchie.
V této „nejtemnější hodině“ pověřila Marie Terezie velením jedenapadesátiletého polního maršála Leopolda Dauna, asi nejlepšího vojevůdce, kterého měla k dispozici. Ten shromáždil 40 tisíc mužů a vyrazil do Čech. Maršál Daun měl od své panovnice jasný rozkaz, který zněl „rozhodnou akcí osvobodit Prahu“. Byl to ale zkušený voják, který věděl, že zbrklý útok na Prusy by se mohl velmi snadno proměnit v katastrofu.
Maršál Daun si vybral pro bitvu krajinu v okolí Kolína. Nešlo o náhodu, vedly jej k tomu dva důvody. Tím prvním byl fakt, že mu umožnila defenzivní postavení, byť měl početní výhodu. Druhým důvodem byl potom fakt, že okolí Kolína znal, neboť zde byl na manévrech.
Bitva vypukla 18. června 1757 okolo 5:00 ráno, kdy se daly do pohybu Fridrichovy jednotky. Ty zahnaly rakouské předsunuté oddíly, současně se potom ale zastavily. Maršál Daun toho dokázal využít, odhadl další pruský postup a svá vojska přeskupil. Prusové po celé odpoledne útočili na rakouská obranná postavení, která odolávala jen velmi těžce, přesto se ale Rakušané udrželi. Když Daun k večeru poznal, že pruský nápor začíná pomalu polevovat, nechal zaútočit své jezdectvo, které prorazilo pruské linie. Tím bylo rozhodnuto o výsledku bitvy a Prusové začali ustupovat.
Důsledky bitvy u Kolína
Vítězstvím u Kolína uhájila Habsburská monarchie svoji pozici velmoci a vybojovala si možnost zůstat dále v konfliktu a hájit své zájmy. I když Marie Terezie na konci sedmileté války ztratila Slezsko, Prusko již nikdy nebylo v pozici, že by ohrožovalo samu existenci monarchie. O významu bitvy svědčí i zmíněný pomník, jeho podoba a monumentalita plně odpovídá významu, který bitva ve své době měla. Fakt, že dnes je většině lidí již prakticky neznámá, je tak trochu smutný.
