Článek
Kde hledat Kotce?
Úzkou a nenápadnou uličku V Kotcích spojující Uhelný trh s Melantrichovou ulicí by dnes v Praze jen málokdo považoval za jakkoliv speciální. Nelze jí sice upřít jisté kouzlo plynoucí z toho, že jde o uličku velmi úzkou a malebnou, na druhou stranu ale není hitem průvodců. Na téhle ulici je však zajímavá především její historie. A začala se psát už ve středověku!
Kotce a středověké nákupní centrum
V polovině 14. století stála na tomto místě tržní hala, které byla ve své době největší v celé Evropě. Bez nadsázky šlo o středověké obchodní centrum nebo obchodní dům. V hale byly malé krámky, kde se nabízelo především soukenické zboží a kožešiny. A protože šlo o opravdu malé krámky, přezdívalo se jim kotce. Právě tak získala ulice své jméno, které nese dodnes.
Středověká tržnice přežila celá staletí a zbořená byla až na konci 18. století. Namísto velké tržnice vyrostly domy a ulice v podobě, v jaké jí známe dnes. Neznamená to ale, že se zde nic významného kromě stavebních prací nedělo. V té době zde totiž již působilo Divadlo v Kotcích, první kamenné divadlo v Praze.
Druhá polovina 20. století
Je zajímavé, jak se tradice dokážou vrátit v podobné, a přitom nečekané podobě. Ve druhé polovině 20. století se do Kotců opět nastěhovaly malé krámky. A právě o nich mluvili Šimek s Grossmannem v povídce „Moje první šaty“. Tam se o Kotcích mluví poněkud neuctivě, i když laskavě.
Ve druhé polovině 20. století se v této ulici totiž nacházely obchody (a občas i venkovní stánky), které specializovaly na tzv. partiové zboží. O co šlo? Mohlo jít o zboží kazové, tzv. výběhové nebo takové, které nevyhovovalo tehdejším normám. To znamenalo, že zde bylo možné sehnat textil či drobné domácí potřeby, které jinde nebyly k sehnání. Tady sice mělo zboží nějaký kaz ale stále bylo použitelné.
Pro zákazníky v tehdejším systému, kde bylo i běžné zboží často nedostatkové, byly tyto obchody proto důležité. A samozřejmě sem mířili lidé, kteří chtěli ušetřit a na dokonalosti jim až tolik nezáleželo.
Podobné obchody samozřejmě nebyly ani zdaleka jen V Kotcích. Právě pro tuto ulici ale byly typické. A tak se Kotce dostaly nejen do povídky Šimka a Grossmanna, ale třeba i do úvodní sloky písně Lesní manekýn skupiny Katapult.
Zdroje informací: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/ulice-v-kotcich-v-praze
