Článek
Kdo byl Jan Krček?
Jan Krček se narodil v roce 1901 v obci Přemyšl v dnešním Polsku. Jeho otec byl důstojníkem rakousko-uherské armády a není proto žádným překvapením, že i syn Jan se rozhodl pro vojenskou kariéru. V letech 1915 – 1918 studoval na vojenské škole a poté nastoupil na Technickou vojenskou akademii. Po vzniku Československa se okamžitě přihlásil do nově vznikající československé armády.
Sloužit začal u pražského pěšího pluku 28. Začátkem roku 1919 byl nasazen na Těšínsko, kde bojoval v tzv. sedmidenní válce proti Polsku. Poté se účastnil také války s Maďarskem. V době první republiky následně působil na řadě pozic v Čechách i na Podkarpatské Rusi. Vzdělání si prohluboval v důstojnickém kurzu a následně také na Vysoké škole válečné v Praze.
V době mnichovské krize působil na štábních pozicích a po vzniku protektorátu rázně odmítl službu ve Vládním vojsku. Prakticky okamžitě se připojil k odbojové organizaci Obrana národa, ale v srpnu 1939 potom odešel do Polska. Stal se zástupcem velitele Východní skupiny československé armády v Polsku. Po jeho zhroucení byl internován sovětskými vojsky, která napadla Polsko společně s Němci.
Plukovník Jan Krček, účastník válek s Polskem a Maďarskem i zahraniční odboje za druhé světové války.
Služba na západě
Na jaře 1940 bylo Janu Krčkovi a dalším umožněno odcestovat do Francie. Opět se zařadil do velitelských struktur a zúčastnil se ústupových bojů v několika oblastech. Po porážce Francie následně odcestoval do Velké Británie.
V Anglii působil ve velení 1. smíšené československé brigády, a právě zde navrhl Josefa Gabčíka i Jana Kubiše k nasazení na území protektorátu. Do konce války potom pracoval jako analytik a pro exilové Ministerstvo vnitra vypracovával zprávy o situaci v protektorátu včetně sbírání podkladů pro spojenecké vyšetřování válečných zločinů.
Komunistická perzekuce
Obranné zpravodajství ovládl po válce Bedřich Reicin a ten využil svého postavení k útokům na představitele západního odboje. Jan Krček byl v prosinci 1945 obviněn ze spolupráce s předválečnými fašistickými organizacemi a také z finančních podvodů. Pro nedostatek důkazů byl ale rychle zproštěn obvinění a opět nastoupil do služby. Byl povýšen do funkce plukovníka a působil např. jako zástupce velitele štábu velitelství II. sboru.
Reicinovo Obranné zpravodajství jej ale neustále sledovalo. Po únoru 1948 už byl dehonestován zcela otevřeně. Z plánovaného generálského kurzu byl v září 1949 vyloučen, následně byl degradován, zatčen a obviněn z protistátní činnosti. Bez prokázání viny byl vězněn devět měsíců a propuštěn až v roce 1952. Zaměstnání ztratila i jeho manželka.
Jan Krček zemřel v roce 1961.
