Článek
Kdo byl Kašpar Ladislav Stehlík
Kašpar Ladislav Stehlík z Čeňkova se narodil v roce 1571 v Plzni do jedné z nejprominentnějších rodin ve městě. Mezi jeho předky patřili primátoři, členové městských rad, stejně jako sladovníci. A platilo to i pro otce Kašpara Ladislava, tedy Bartoloměje Stehlíka. V roce 1598 byl Rudolfem II. povýšen do šlechtického stavu. Bartoloměj měl celkem 17 dětí, z nich se ale jen 5 dožilo dospělosti. Jedním z nich byl i Kašpar Ladislav. Tomu se díky postavení a majetkům jeho otce dostalo špičkového vzdělání, především pak v exaktních vědách.
V jeho době nebylo v Plzni a širém okolí člověka, který by byl vzdělanější v matematice, geometrii a astronomii. Kromě toho ale také publikoval básně v latině a řečtině. Každopádně se stýkal s těmi největšími učenci své doby. Byly mezi nimi třeba Tadeáš Hájek z Hájku, rektor Martin Bacháček z Nauměřic či Petr Kodycill z Tulechova.
V roce 1599 získal funkci císařského geometra. Kašpar Ladislav Stehlík se díky tomu pohyboval na císařském dvoře.
Erb rodiny Kašpara Ladislava Stehlíka z Čeňkova.
Kašpar Ladislav a Tycho de Brahe
Tento rok byl zlomový nejen pro něj, ale pro celou českou astronomii, neboť do Prahy na pozvání Rudolfa II. dorazil slavný dánský astronom Tycho Brahe. Stehlík využil svých univerzitních i dvorských známostí, zejména přímluvy Tadeáše Hájka z Hájku a Martina Bacháčka, kteří mu u dánského učence udělali skvělé jméno. Brahe potom rozpoznal Stehlíkovo mimořádné matematické nadání a přijal ho do služeb jako svého vědeckého spolupracovníka a osobního sekretáře.
Když v srpnu 1599 propukla v Praze morová epidemie, doprovázel Stehlík Tychona Brahe na císařský zámek v Nových Benátkách, kde mu pomáhal budovat moderní observatoř a chemickou laboratoř. Do Prahy se ještě vrátili a následně se vědecký tým, v němž samozřejmě nechyběl ani Johannes Kepler, prováděl pozorování. V této době Brahe s Keplerem pracovali na slavných Rudolfinských tabulkách. Intenzivní spolupráci bohužel předčasně ukončila Tychonova smrt v říjnu 1601. Stehlík se každopádně podílel na práci, kterou Kepler později využil při formulaci jedné z nejdůležitějších vědeckých teorií historie.
Mimořádnou vědeckou hodnotu mají také Stehlíkovy astronomické předpovědi. Jde například o jeho predikci částečného zatmění Měsíce na Velký pátek roku 1596. Ta byla i z hlediska moderní astronomie mimořádně přesná, což svědčí o jeho vynikající matematické erudici a dokonalém zvládnutí Brahových výpočetních metod. U složitějších zatmění Slunce v letech 1597 či 1607 se sice dopouštěl nepřesností, to bylo ale v dané době limitováno absencí dalekohledu a tehdejší úrovní přístrojové techniky. Kašpar Ladislav Stehlík z Čeňkova patřil také k nejplodnějším a nejúspěšnějším tvůrcům kalendářů své doby. Kalendáře a tím spíš jejich astrologické části jsou dnes samozřejmě irelevantní. Z historického a uměleckého hlediska se však jedná o unikáty.
Brahova smrt a rodinné závazky zavedly Stehlíka zpět do rodné Plzně. Tam se oženil s ženou ze zámožné rodiny, což jej finančně zajistilo do konce života. Jako ženatý ale nemohl přednášet na univerzitě, taková byla tehdejší pravidla.
V Plzni zastával úřad obecního staršího, ve 42 letech ale zemřel. I tak se zapsal do historie světové vědy významným písmem.
