Článek
Návrat padlých hrdinů
Vojenský speciál přepravil do České republiky ostatky devíti hrdinů, kteří padli v letech 1938-1944 v boji s nacistickým Německem. Jednalo se o členy paravýsadků Iridium a Bronse, kteří padli v roce 1943, domácího odbojáře Josefa Doskočila popraveného v roce 1944, a také o dva zavražděné příslušníky četnictva, resp. Stráže obrany státu. Byl to strážmistr četnictva Vilém Leher a vrchní respicient finanční stráže Ludvík Svoboda. Oba patří mezi oběti tzv. Liptaňského masakru, události spojené s pohnutými zářijovými dny roku 1938.
Právě oběti zářijových střetů československých ozbrojených sborů s henleinovci či Freikorpsem jsou často opomíjeny a stojí trochu ve stínu příslušníků zahraničního i domácího odboje padlých v následujících letech. I oni si zaslouží ty nejvyšší pocty. Podle některých interpretací to pak jsou vůbec první padlí v celé evropské části druhé světové války.
Liptaňský masakr
V září 1938 vrcholila tzv. československá krize a situace v pohraničí se stávala kritickou. Útoků ze strany henleinovských bojůvek, Freikorpsu či tzv. sudetoněmecké Dobrovolné ochranné služby (německy Freiwilliger Schutzdienst) přibývalo. Snad ani nelze dostatečně zdůraznit, pod jak extrémním tlakem příslušníci československých bezpečnostních sborů byli. Nejen, že na ně mířily útoky, ale oni navíc museli dodržovat nařízení „pokud možno nestřílet“, aby německá strana nemohla nějaký incident zneužít pro svoji propagandu.
Dne 21. září 1938 se po oznámení Francie a Velké Británie, že Československo nejen nepodpoří v případném boji s Německem, ale pokud vláda odmítne postoupit požadovaná území, bude považována za viníka. Pod vahou této informace vláda premiéra Hodži ustoupila a rozhodla o vydání území.
O den později byla ale veřejností Hodžova vláda donucena rezignovat, nahradila jej vláda generála Syrového. Dne 23. září byla potom vyhlášena všeobecná mobilizace. Mezi 21. a 23. zářím došlo ale k další tragédii.
Obec Liptaň byste na mapě našli v okrese Bruntál, tedy v pohraničí. Dne 22. září byla tamní četnická stanice, v níž se nacházeli čtyři četníci, resp. členové Stráže obrany státu, družstva Třemešná-Liptaň, obklíčena zfanatizovaným davem čítajícím 150-200 lidí, mnoho z nich bylo ozbrojených.
Dům bývalé četnické stanice v obci Liptaň, kde bylo 22. září 1938 zavražděno šest příslušníků četnictva, Finanční stráže a Stráže obrany státu.
Dav požadoval předání zbraní i celé stanice. Velitel stanice, vrchní strážmistr Rudolf Mokrý, neměl za dané situace mnoho možností. On i jeho muži byli vyčerpaní dny a týdny zásahů proti německým provokacím, stáli proti mnohonásobné přesile, a navíc se z rádia dozvěděli, že vláda kapituluje. Velitel proto rozhodl o tom, že se stanice vzdá. Do nastalé situace však vjel motocykl se dvěma členy Finanční stráže. Jak přesně následná přestřelka vypukla, se už asi nedozvíme. Důležité je, že na jejím konci zůstali ležet tři mrtví Němci a šest padlých československých obránců.
Němci následně těla zavražděných Čechoslováků odvezli do Hlubčic, tedy do obce, která v té době patřila Německu a po válce šlo o polské území. Tam byli všichni zahrabáni do země u zdi místního hřbitova.
Po vyhlášení mobilizace, tedy 23. září, do oblasti dorazila armáda a zjednala pořádek. Bohužel jen na chvíli, po uzavření mnichovské dohody se vojáci museli opět stáhnout a do Liptaně napochodoval Wermacht.
Liptaňský pomník připomínající statečné obránce našich hranic.
Po válce
Po porážce nacistického Německa a obnovení Československa bylo zahájeno vyšetřování a v roce 1947 padly rozsudky pro osm účastníků masakru. Uděleny byly tresty smrti i doživotí. Ti hlavní organizátoři ale potrestáni nebyli. Těla některých padlých byla exhumována a převezena do Československa. Dvě těla ale v Polsku zůstala až do letošního roku.
Již v roce 1946 byl v Liptani vystavěn pomník připomínající tragickou událost a konaly se u něj pravidelné vzpomínkové akce. Platilo to i pro dobu komunismu. V roce 1988, tedy u příležitosti 50. výročí, ale úřady z nějakého důvodu rozhodly o postavení nového památníku, zatímco ten původní byl přestavěn na pomník padlým v první světové válce.
Pocta hrdinům
V nerovném boji s německou přesilou padli tito obránci československých hranic:
- velitel četnické stanice v Liptani, vrchní strážmistr Rudolf Mokrý (nar. 1887)
- dozorce Finanční stráže František Čech (nar. 1910)
- dozorce Finanční stráže Vítězslav Hofírek (nar. 1910)
- dozorce Finanční stráže Inocenc Dostál (nar. 1910)
- vrchní respicient Finanční stráže Ludvík Svoboda (nar. 1899)
- strážmistr Vilém Leher (nar. 1912)
Právě ostatky posledních dvou uvedených přiletěly v pátek do Prahy. A kdokoliv jim i ostatním hrdinům bude chtít vzdát čest, bude k tomu mít příležitost v pátek 12. září během pietního aktu na pražském Vítkově.
