Článek
Kdo byl Karel Lukas?
Budoucí generál Karel Lukas se narodil v roce 1897 v Brníčku u Zábřeha do rodiny hostinského. Jeho snem bylo stát se učitelem. V roce 1915, hned po maturitě, byl ale odveden a brzy už mířil na ruskou frontu. Jednou z charakteristik jeho rodiny bylo ale i ryzí české vlastenectví bez ohledu na to, že rodina měla i německé kořeny. V roce 1916 proto Karel Lukas poté, co padl do zajetí, okamžitě vstoupil do nově se formujících československých legií.
V Rusku ale dlouho nepobyl a s dalšími odjel do Francie, kde se legie také tvořily. V říjnu 1918 bojoval v asi nejznámější bitvě našich legií na západě, tedy u Terronu a po návratu do nové vlasti se okamžitě zapojil do bojů o Těšínsko proti Polsku. Následně se rozhodl v československé armádě zůstat.
Karel Lukas v zahraničním odboji za druhé světové války
Za první republiky absolvoval Vysokou školu válečnou a působil na řadě velitelských a štábních pozic. Byl pobočníkem náčelníka Hlavního štábu čs. branné moci generála Ludvíka Krejčího a od roku 1936 se na Ředitelství opevňovacích prací podílel na vzniku opevnění. Dokonce měl jako jeden z mála cizinců přístup i do francouzské Maginotovy linie.
Po Mnichovu odjel do Berlína, kde vyjednával detaily záboru pohraničí. Jak těžký pro něj musel tento úkol být, radši ani nedomýšlet. V roce 1939 se účastnil bojů s Maďary na Podkarpatské Rusi.
Karel Lukas byl významnou osobností prvního i druhého zahraničního odboje. Komunistický kriminál nepřežil.
Ihned po okupaci zbytků Československa se zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa a ve chvíli, kdy mu bezprostředně hrozilo zatčení, uprchl do Polska. Odtud se dostal do Francie a poté do Velké Británie. V roce 1942 byl přidělen k britské armádě v severní Africe. Jako takový se účastnil i legendární bitvy u El Alameinu. Později byl však při německém náletu těžce zraněn a trvalo několik měsíců, než se mohl vrátit do služby.
Po uzdravení a návratu do Velké Británie působil jako styčný důstojník u velitelství generála Eisenhowera, bylo to v době, kdy se připravovala invaze do Francie a Karel Lukas tak byl „přímo u toho“, když se tento plán rodil. Od srpna 1944 potom dostal funkci vojenského a leteckého atašé v USA.
Doba po válce
V USA působil do roku 1947. Po návratu do Československa pokračovala standardním způsobem jeho vojenská kariéra, bohužel jen velmi krátce. Chvíli velel 7. pěší brigádě v Novém Jičíně a také se vrátil na Hlavní štáb. Po únoru 1948 byl jako politicky nespolehlivý z armády propuštěn. A co víc, v březnu 1949 byl zatčen Státní bezpečností.
Dne 4. května 1949 byl odveden na výslech, kdy byl mučen a na následky nelidského zacházení ze strany agentů StB o dva týdny později zemřel. Jeho majetek byl zkonfiskován, a to i přesto, že nikdy nebyl ani formálně odsouzen! Jeho trestní stíhání bylo zastaveno až po sametové revoluci, kdy jej také prezident Václav Havel povýšil in-memoriam do hodnosti generálmajora.
