Článek
Historie letectví začíná u balónů
Ještě než se podíváme na „Kudličku“ trochu podrobněji, pojďme si odvyprávět historii balónového létání ve světě i u nás tak, jak ji známe z učebnic. Ačkoliv přímé důkazy chybí, někteří historici kladou prvopočátek letectví do doby starověké Číny. Tato teorie nezní nijak neuvěřitelně, neboť používání lampiónů muselo občas chtě nechtě vést k tomu, že se takový lampión plný horkého vzduchu vznesl. Není tak vyloučeno, že se v Číně minimálně pokusili tohoto náhodného objevu využít a zvětšit jeho měřítko. Nepřímé důkazy by se našly, ty přímé ale chybí. Pokud by však Číňané uspěli, sebrali by hypotetické prvenství i našemu starému dobrému „Kudličkovi“, předpokládejme proto, že se jim to nepovedlo.
Přesuňme se nyní do Francie 18. století. V roce 1740 se narodil Joseph-Michel Montgolfier a o pět let později jej na svět následoval jeho bratr Jacques Étienne. Oba měli celkem 14 sourozenců, do historie ale vstoupili právě oni. Zatímco starší Joseph studoval přírodní vědy, mladší Jacques byl architektem. V roce 1774 se potom sešli v papírnické továrně svého otce.
Coby zodpovědní podnikatelé se bratři snažili najít další využití pro papírové sáčky ze své továrny. Tušili, že kdyby je naplnili lehkým vodíkem, mohly by se vznést. Teorie to byla sice správná, jenže vodík jim přes papírovou stěnu unikal. Když si však potom Joseph všiml toho, jak se nad kamny na chvíli vznesla sukně jeho ženy, kterou si tam sušila, došlo mu, kudy se musí vydat. Náplní létajícího zařízení bude horký vzduch.
Skutečně velký balón ale samozřejmě nemohl být z papíru. Bratři jej proto sestrojili z látky. Všechno tak bylo připraveno pro velkou premiéru. Dne 19. září 1783 se v zahradách zámku Versailles shromáždilo přes sto tisíc lidí včetně krále Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty, aby sledovali, jak se balón o objemu 1000 metrů krychlových s košem, ve kterém stáli ovce, kohout a kachna, vznesl do výšky asi 500 metrů, téměř osm minut letěl vzduchem a o 3,5 km dále se vrátil na zem. Ani jeden z cestujících neutrpěl žádnou újmu.
Bylo jasné, že příště už bude v koši člověk. Den D nastal 21. listopadu 1783. V parku u zámečku La Muette na okraji Paříže nastoupili do koše balónu fyzik a lékař de Rozier a voják markýz d´Arlandes. Tito dva se tak stali prvními oficiálními vzduchoplavci historie. Ve skutečnosti byl však let poměrně dramatický. Zástupce francouzské šlechty byl nejprve pohledem z výšky tak fascinovaný, že zapomněl přikládat pod ohněm a hrozilo, že se balón zřítí. Potom si jej zmocnila naopak panika a chtěl okamžitě přistát stůj co stůj. De Rozier jej musel značně usměrňovat, to vše navíc v situaci, kdy se oba vzduchoplavci nesměli kvůli vyvážení pohnout z místa, a navíc museli s namočenou houbou hasit místa, kam dopadaly žhnoucí uhlíky. Jejich historický let trval 25 minut a balón se při přistání zničil, oba však vyvázli bez zranění a vstoupili do historie.
Obraz Antonia Carnicera zobrazující jeden z prvních letů montgolfiéry
Počátky létání v Čechách
První montgolfiéra byla v Čechách k vidění již několik měsíců po slavném letu de Roziera a d´Arlanda, v březnu 1784 jí ukázal lidu českému cestovatel Tadeáš Hanka. Šlo však o let bez cestujících. Na první let s lidskou posádkou si museli Češi počkat do října roku 1790, kdy v balónu přeletěli J. P. Blanchard a Joachim ze Štenberku ze Stromovky do Bubenče. Během dalšího století se pak horkovzdušné balony zdokonalovaly, přibývala konkurenční řešení (vodík, svítiplyn) a lámaly se rekordy. Jen výš, jen dál… tak lze popsat snahy dávných vzduchoplavců v tomto období.
Prvním doloženým Čechem, který se vznesl v balonu, byl 11. srpna 1877 jistý Josef Vydra, pražský taneční mistr a nadšenec do létání. V říjnu 1893 se potom stal František Hůlka z Votic prvním českým pilotem balonů s mistrovskou zkouškou. To se ale již schylovalo k prvnímu letu bratří Wrightů, na které v Čechách navázal legendární Jan Kašpar.
Tolik tedy oficiální historie. Držet se jí samozřejmě musíme, jsme si ale vědomi jejích limitů. Stejně jako v případě hypotetických aviatiků ve starověké Číně, i v Čechách můžeme nalézt nepřímé důkazy o tom, že se zde létalo již roky předtím než se ovce, kohout a kachna vznesli k nebi v daleké Paříži.
Balón na pražské výstavě v roce 1892
Byl Vít Fučík zvaný „Kudlička“ prvním aviatikem?
V jižních Čechách, ve vesničce Vítějovice, která leží zhruba uprostřed trojúhelníku definovaného městy Bavorov, Netolice a Prachatice, se 3. června 1733 narodil jistý Vít Fučík. Později se stal hajným a truhlářem. Není divu, se dřevem rád pracoval již od dětství. Právě proto, že jej lidé prakticky nepřetržitě vídali se dřevem a nožíkem v ruce, získal přezdívku „Kudlička“.
Je třeba upozornit, že nejde o žádnou smyšlenou postavu a jeho existence je spolehlivě doložena. Známe jména jeho rodičů i adresy domů, ve kterých bydlel. Proč je ale tak významný a proč o něm píšeme v souvislosti s prvními leteckými pokusy? V oblasti Vodňan se totiž po několik generací tradovalo, že „Kudlička“ byl amatérským aviatikem, který prováděl pokusy s létáním. A co víc, mělo jít o pokusy úspěšné.
Tyto legendy byly natolik rozšířené a důvěryhodné, že se po jejich stopách vydala řada amatérských i profesionálních historiků. Ve 20. letech minulého století, v prvních letech existence Československa, byly tyto zvěsti dokonce oficiálně zkoumány Ministerstvem národní obrany a Historickým ústavem vojenským. Závěry však nikdy nebyly jednoznačné.
Ilustrace z knihy „Z dějin naší vzduchoplavby“, autor neznámý
Archivy ve Vodňanech a v Třeboni sice poskytují spolehlivé důkazy o životě „Kudličky“, nikoliv však o jeho leteckých dovednostech. O nich ale zase mluvili pamětníci vzpomínající na vyprávění svých prarodičů. Ti vzpomínali na to, že již někdy po roce 1760 zmíněný Vít Fučík dokázal za pomoci prasečích měchů naplněných svítiplynem a uvázaných kolem těla v kombinaci s podomácku vyrobenými křídly odstartovat ze střechy své chalupy na samotě označované jako „Klůs“ u Vodňan a přeletět blízký rybník.
V knize Václava Rypla „Z dějin naší vzduchoplavby“ jsou citovány části zprávy kpt. Maška pověřeného v roce 1920 výzkumem hypotetických Fučíkových úspěchů. Zajímavé jsou např. tyto pasáže:
- Všichni obyvatelé této vesnice, jakož i ostatních vesnic v okolí vodňanském zachovávají v ústním podání, že Vít Fučík, domkář a majitel samoty »Klus«, kterážto se nalézá na pravé straně trati dráhy, jdoucí z Plzně do Budějovic poblíže strážního domku čís. 195 a proti kilometrovému znamení č. 257.7, v druhé polovině století osmnáctého, dle mých odhadů asi tak v letech 1760 až 1770, podnikl z dotyčné samoty celkem pět letů, a to čtyři do Vodňan, jež od samoty jsou vzdáleny ve vzdušné linii asi dvě a půl hodiny cesty, a jeden do obce Selibova, vzdálené čtyři hodiny cesty.
- Můj pradědeček, který se jmenoval Fučík a jehož jsem já potomkem z páté generace, dle sdělení, které se zachovává v naší rodině, vskutku létal. Jeho letadlo pozůstávalo z mohutných plechových křídel, která spojena byla se zvláštním oblekem, jenž byl pošit celý velkými měchýři. Křídla uváděl v pohyb rukama. Aparát měl mimo to z měchu utvořené jakési ptačí tělo. Můj předek podnikal vzlety bud’ z rybniční hrázky, která od stavení ve vzdálenosti 50 kroků se nalézá, aneb z mohutné sosny k tomu účelu upravené a též nedaleko stavení stojící.
- Dle mého názoru jest možno, že dotyčný Fučík při letadle tak zkonstruovaném, jak se uvádí, létal. Vůkolní krajina kolem samoty Klusu jest silně rybničnatá a bažinatá, takže všude uniká bahenní plyn ze země. který jest nepatrně těžší vodíku. Pak-li Fučík použil měchýřů, naplněných bahenním plynem, jest dosti pravděpodobno, že pomocí tohoto primitivního zařízení zlehčil svoji váhu (vážil prý asi 60 kg) a mohl, za příznivého větru vzlétnouti.
Závěr
Historická věda má svá pravidla a je tomu tak dobře. V učebnicích proto již zůstanou zapsáni jako první aviatici de Rozier a d´Arlandes, pasažéři balónu bratří Montgolfierových. Ale kdo ví, možná, že jen následovali starověké čínské vzduchoplavce. Anebo spíše „Kudličku“ od Vodňan?
Zdroje informací: https://archiv.radio.cz/cz/static/kaspar-jan/strucne-dejiny-aviatiky
Václav Rypl, Z dějin naší vzduchoplavby, 1927, dostupné online: https://archive.org/details/z_dejin_nasi_vzduchoplavby/page/n11/mode/2up
