Článek
České země za první světové války
Na začátku války si jen málokdo uměl představit, jak dlouhý a krvavý nakonec bude. Ekonomika zpočátku fungovala po určitou dobu tak, jako před válkou. Státní zásahy proto byly zpočátku omezené. S tím, jak se ale válečný konflikt prodlužoval a rozšiřoval, velmi brzy narušil zemědělskou výrobu, dopravu i zahraniční obchod. Mnoho mužů pracujících v zemědělství bylo povoláno na frontu, což vedlo k poklesu zemědělské produktivity stejně jako povinné odvody produkce pro armádu. Nedostatek pracovních sil a prostředků pro obdělávání půdy i další faktory se brzy projevily v poklesu sklizně a samozřejmě i v rostoucích cenách potravin.
Současně začalo nevyhnutelně docházet ke spekulacím a hromadění zásob. Ceny základních potravin a zboží rychle rostly, zatímco platy obyvatelstva zůstávaly na předválečné úrovni. To vedlo k sociálnímu napětí, nepokojům a sílícím hlasům na účinnější státní zásahy. Ty skutečně přišly, očekávatelně ale v podobě, která se nakonec obyvatelstvu vůbec nelíbila.
Přídělový systém přichází
Zákaz volného prodeje řady základních životních potřeb byl zaveden v dubnu 1915 a týkal se například mouky, cukru nebo masa ale také šatů a řady dalších komodit a produktů. Zastropovány byly také ceny většiny těchto produktů. V této době se příděly lišily podle zaměstnání. Např. na venkově byly příděly potravin větší, neboť lidé zde více pracovali fyzicky v zemědělství. Zvýhodněny byly třeba také kojící matky a děti do 6 let.
Pro představu, příděl moučných výrobků, tedy chleba, byl v roce 1915 na jednu dospělou osobu 2100 g pro samozásobitele či těžce pracující a 1400 g pro nesamozásobitele. Příděly se navíc opravdu pečlivě kontrolovaly a četníci měřili třeba tloušťku jednotlivých krajíců.
Zhoršování situace
S tím, jak se pro Rakousko zhoršovala situace na frontě, stále horší byla i potravinová situace obyvatelstva. Úředně stanovené příděly se stále zmenšovaly a často už nestačily pokrýt ani základní potřeby. V roce 1916 byl příděl 1 kg cukru na osobu a na měsíc (nejvýše však 2 kg na domácnost), v roce 1917 to již ale bylo pouze 0,5 kg cukru na osobu a na měsíc.
Problém však spočíval i v tom, že ani oficiálně přiznané příděly nebylo kde sehnat, neboť v obchodech prostě nebyly potraviny vůbec žádné. Jako vždy v podobných případech, i v tomto případě se rozmohl černý trh. Na něm sice stály potraviny i několikanásobně více než v obchodech, alespoň je tam ale bylo možné sehnat.
Ke konci války už se situace stávala opravu neúnosnou a došlo k tomu, co se následně nestalo ani za protektorátu. V českých zemích byl skutečně hlad v pravém smyslu. Ten mimochodem následně přispěl k rychlému šíření nemocí po válce. Také ekonomická situace se s koncem války nezlepšila jako mávnutím kouzelného proutku, naopak. Nové republice trvalo několik let, než situaci za cenu velkých obětí situace stabilizovala a lístkový systém byl zrušen až v roce 1921. Netrvalo ale dlouho a lidé si na něj museli zvykat znovu…
Zdroje informací: https://www.pro-kulturu.cz/potravinove-listky-exponat-mesice-ledna/
