Článek
Zrození fotbalové reprezentace
Po vzniku Československé republiky se pomalu začala vytvářet i její sportovní identita. Bylo ale na čem stavět, neboť sport se v Čechách intenzivně pěstoval již v dobách Rakouska-Uherska. Čeští sportovci sice startovali pod nálepkou „rakouští Češi“, stále více bylo ale patrné, že bojují především za svoji českou věc. I sport se zkrátka stal předmětem boje za samostatnost.
Fotbal sice nebyl ani zdaleka takovým fenoménem jako dnes a teprve se rozkoukával po světě (u nás bylo první známé oficiální utkání odehráno v roce 1892), i přesto si ale získával stále větší popularitu. Fotbal velmi často provozovali lidé, kteří se věnovali primárně jiným sportům, typicky třeba cyklistice. Bylo jich ale víc a víc.
Vznikaly fotbalové kluby včetně pražských „S“ a brzy došlo i na mezinárodní zápasy. Tím vůbec prvním bylo podle všeho střetnutí Slavie s Oxford University Association Football Club, který přijel do Čech fotbal propagovat. Slavie v roce 1898 prohrála 0:3 a zápasu přihlíželo na 4000 diváků včetně arcibiskupa Františka Schönborna. Slavia potom odcestovala do Vídně, kde se střetla s výběrem celé monarchie.
Důležitým mezníkem byl rok 1901, kdy vznikl Český fotbalový svaz. To bylo ovšem trnem v oku představitelům monarchie a po jejích stížnostech došlo v roce 1908 k vyloučení svazu z FIFA. Zkrátka a dobře, svaz bez státu fungovat v tomto případě nemohl. Nutno podotknout, že Angličané na zákaz vůbec nedbali a s Čechy ochotně hráli.
Vznik Československa v roce 1918 umožnil vznik plnohodnotné reprezentace. Svůj úplně první zápas sehrála dne 28. srpna 1920 v rámci Olympijských her v belgických Antverpách. Soupeřem Československa byla Jugoslávie a Čechoslováci zvítězili 7:0. V rámci olympijského turnaje následovala utkání s Norskem (4:0) a Francií (4:1). Tyto výsledky dostaly Československo do finále, které vstoupilo do historie, tedy vlastně nevstoupilo…
Prokletý finálový zápas
Československo vedené legendárním kapitánem Peškem-Káďou a skotským trenérem Johnem Maddenem tedy sahalo po triumfu, zápas se ale nevyvíjel dobře. V 7. minutě zápasu byla proti Československu odpískána penalta. Zákrok, po němž následovala byl ale velice sporný. Ve 38. minutě následovala druhá penalt, navíc spojená s vyloučením Karla Steinera. A opět šlo o zásah anglického rozhodčího Johna Lewise, který nepokrytě tlačil dopředu domácí Belgičany.
Belgie skóruje z penalty a ujímá se vedení 1:0.
To bylo na Čechoslováky moc. Kapitán Pešek-Káďa, známý sportovní gentleman, dal svému týmu pokyn k odchodu do kabin. To samé mimochodem udělal i nedlouho předtím, když z derby se Slávií odvolal svoji Spartu. V Belgii to ovšem dopadlo špatně. Hned po odchodu Čechoslováků do šaten vtrhli lidé na plochu a strhli Československou vlajku, což se následně řešilo dokonce na diplomatické úrovni.
Zápas byl nejprve kontumován, ale poté bylo Československo z turnaje vyloučeno úplně a všechny jeho zápasy anulovány. Žádné stříbrné medaile Čechoslováci proto nikdy nedostali a jejich zápasy vůbec nejsou zaneseny ve fotbalových statistikách. Olympijské finále 1920 je však nedílnou součástí našich sportovních dějin.
