Článek
Kdo byl Josef Bílý
Budoucí generál československé armády Josef Bílý se narodil v roce 1872 a s armádou spojil svůj život hned po absolvování školy. Nejprve navštěvoval od svých šestnácti let kadetní školu v Terstu, od roku 1898 studoval na vídeňskou Vysokou školu válečnou. Tam posléze i vyučoval.
Ihned po vypuknutí první světové války odjel v pozici velitele praporu na frontu. Bojoval v Haliči i v Karpatech. V létě 1915 byl zraněn. Na frontu, tentokrát na tu italskou, se vrátil v roce 1917. Vydržel tam až do konce války. Z tohoto popisu je patrná jedna věc: Josef Bílý na rozdíl od většiny ostatních vysokých prvorepublikových důstojníků neprošel legiemi.
Hned po vzniku Československa se nicméně jako český vlastenec přihlásil do vznikající československé armády. Působil v Jižních Čechách, na Moravě i na Zakarpatské Ukrajině a již v roce 1921 byl povýšen na generála. Celých sedm let v období 1928 až 1935 byl velitelem pražského Zemského vojenského velitelství v Čechách. V roce 1935 odešel ve věku 63 let do výslužby.
Generál Josef Bílý popravený 28. září 1941.
Okupace a odboj
Do odboje se Josef Bílý zapojil hned po březnové okupaci. Společně s Aloisem Eliášem, Hugo Vojtou a Sergejem Vojcechovským začali vytvářet organizace Obrana národa. Josef Bílý se stal jejím prvním hlavním velitelem. Brutální efektivita gestapa a dalších německých bezpečnostních složek ale celou strukturu rychle narušila a Josef Bílý musel odejít do ilegality.
Od prosince 1939 do listopadu 1940 byl na útěku. Poté jej ale gestapo dopadlo na osamělé chatě v obci Radňovice poblíž Nového Města na Moravě. Dříve se často, avšak nesprávně uvádělo, že to bylo na Třeboňsku. Josef Bílý čekal na možnost odejít do exilu, což se bohužel nepodařilo. Když pro něj gestapo přišlo, zůstal údajně sedět v klidu u stolu a jen řekl, že půjde, ale až dopije sklenici.
Josef Bílý byl každopádně zatčen a vězněn nejprve v Praze, poté v Terezíně. Přišlo ale září 1941 a s ním i nový zastupující říšský protektor. Reinhard Heydrich vyhlásil hned první den po příjezdu do Prahy výjimečný stav a dal příkaz k popravě řady skvělých českých vlastenců, včetně Josefa Bílého a Hugo Vojty.
Oba byli popraveni dne 28. září 1941 večer v areálu ruzyňských kasáren. Generál Josef Bílý předstoupil před popravčí čet hrdě a odmítl nabízenou pásku přes oči. A co víc, svým katům hleděl do očí a sám jim rozkázal střílet:
„Ať žije Československá republika! Psi, palte!“
Oko za oko, zub za zub, rána za ránu
A proč je v titulku zmíněno, že svým rozkazem odsoudil Josef Bílý Heydricha k smrti? Je to samozřejmě zjednodušení následného sledu událostí. Když se ale v Londýně dozvěděl František Moravec a jeho spolupracovníci o výjimečném stavu a popravách, především pak o popravách Josefa Bílého a Hugo Vojty, které osobně znali a byli to jejich blízcí kolegové a přátelé, padlo rozhodnutí: vracíme ránu za ránu.
Zdroje informací: https://www.vhu.cz/utok-na-heydricha-byl-vojenskou-operaci-anthropoid/
Heydrich - konečné řešení 5/44: Utěš smutné, zažeň vše zlé, Česká televize. 2011
