Hlavní obsah
Lidé a společnost

Stalinův štít nebo Gottwaldov: jak se za komunismu přejmenovávalo

Foto: RomanM82, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Majdalena sice odkazuje na svůj původní název, sv. Máří Magdalena, přejmenování se ale obec nevyhnula

Totalitní režimy nejsou jediné, které využívají přejmenovávání měst, ulic, náměstí nebo geografických lokací, právě ony to ale činí v tak velké míře. Po roce 1945 se to nevyhnulo ani Československu.

Článek

Co všechno se přejmenovávalo?

Vlna přejmenovávání postihla naše země již během druhé světové války. Asi nebylo město, které by nemělo svůj Adolf-Hitler-Platz. V Ostravě se tak v době okupace jmenovalo Prokešovo náměstí, v Brně to bylo Náměstí svobody, v Liberci Náměstí Dr. Edvarda Beneše, ve Fulneku Náměstí J. A. Komenského, v Novém Jičíně Masarykovo náměstí, v Českých Budějovicích Náměstí Přemysla Otakara II. apod.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, nejedná se o výsadu totalitních režimů a pro přejmenovávání míst v mapách existuje i odborný termín, jedná se o tzv. honorifikaci. Proto mámě např. letiště Václava Havla, náměstí Jana Palacha nebo nábřeží kapitána Jaroše. Jenomže s komunistickým, stejně jako s nacistickým, přejmenováváním, je jistá potíž. Vzory, podle kterých se řada míst nově jmenovala, nebyly často hodné následování. Současně je ale třeba říct, že ne vždy se za komunismu přejmenovávalo podle Stalina, Lenina či Gottwalda. Přejmenovávalo se i z jiných důvodů.

Přejmenovávání pod taktovkou strany

Za komunismu vznikala i zcela nová města. Třeba městečko na jih od Ostravy, jehož jméno vybíral v roce 1955 Krajský národní výbor na základě návrhů od občanů. Sešly se opravdu zajímavé návrhy: Stalinov, Stachanov, Pokrokov… Chruščovův projev, ve kterém odhalil Stalinův kult osobnosti (byť jen tajně) a předznamenal změny, byl sice ještě rok daleko, přesto ale Stalinov nezvítězil. Město dostalo jméno Havířov. Československo tak zůstalo spolu s Jugoslávií jedinými zeměmi východního bloku, kde Stalinovo jméno neneslo žádné město ani obec.

Neznamená to ale, že by po Stalinovi nebylo u nás nic pojmenováno. Nešlo o žádné zapadlé náměstíčko, v letech 1949-1959 se nejvyšší hora tehdejšího Československa jmenovala Stalinov štít, resp. Štít J. V. Stalina. Nejrůznějších ulicí a náměstí pojmenovávaných podle komunistických pohlavárů bylo nespočet. Dalším celým městem, které potkal stejný osud byl Zlín, který se musel proměnit v Gottwaldov. Zmizely také obce, které až příliš okatě odkazovaly na náboženství. Příkladem je jihočeská obec Majdalena, která dříve nesla jméno sv. Máří Magdalena podle svého kostela.

Mnoho měst a obcí ale měnilo jména i z důvodů neideologických. V první řadě se u některých z nich jméno rozšiřovalo, aby lépe odkazovalo na polohu. Tak se z Nové vsi stala Nová Ves u Nového Města na Moravě, z Lipnice byla najednou Lipnice nad Sázavou.

Specifickou skupinu přejmenovaných obcí potom tvořily ty, jejichž jména byla jaksi nevhodná. Proto máme dnes místo Mrdákova Mrákov, místo Sračkova Malou Lípu a místo Smrdova Sázavku…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz