Článek
Svatava Polská
Svatava se narodila někdy okolo roku 1048 do rodiny polského knížete Kazimíra I. Přes svoji prababičku měla nicméně i trochu přemyslovské krve. Dva její bratři se postupně stali polskými knížaty. Jinými slovy, Svatava pocházela z té nejlepší možné rodiny. Jako nevěsta pro českého knížete tak byla více než „přijatelná“.
Vratislav I. a jeho manželky
Vratislav II. byl ženatý celkem třikrát. Jeho první manželku neznáme, tou druhou byla Adléta Uherská. V době, kdy je měl za manželky, byl ale Vratislav II. českým knížetem a jim proto náležel titul kněžny.
Necelý rok po smrti své druhé ženy se Vratislav oženil právě se Svatavou Polskou. Šlo samozřejmě o stvrzení spojenectví s polským knížetem Boleslavem II., který byl přezdívaný Smělý. Boleslav byl bratrem nevěsty a stal se tedy Vratislavovým švagrem.
Svatava jako kněžna a královna
V dalších letech se páru narodilo celkem pět dětí. Šlo o čtyři chlapce a jednu dívku. Tři ze čtyř jejich synů se postupně stali českými knížaty. Podstatné ale je, z knížete a kněžny se v roce 1085 stali král a královna, první královský pár našich dějin.
Vratislav II. totiž obdržel od císaře Jindřicha IV. nedědičný královský titul za svoji věrnost a spojenectví. Korunovace Vratislava I. (jako králi se mu změnila číslovka) a Svatavy se uskutečnila 15. června 1085.
Svatava Polská, první česká královna, na obrazu z 19. století.
Její manžel byl králem asi šest let, poté spadl na lovu z koně a smrtelně se zranil o větev. Svatava se stala vdovou, to ale neznamená, že by se jí politika přestala týkat. Vládu sice převzal králův bratr Konrád, ten ale nevydržel ani rok a zemřel. V Čechách pak vypukl boj o nástupnictví. Logicky měl post knížete převzít nejstarší králův syn Břetislav II. Svatava by ale raději na knížecím stolci některého ze svých synů.
Pravidla jsou ale pravidla a Břetislav se skutečně stal českým knížetem. Svatava se v té době stáhla na Moravu a do politiky příliš nevstupovala. Poté, co byl Břetislav zavražděn (pravděpodobně na pokyn Vršovců), stal se knížetem Svatavin syn Bořivoj. Ona se tak opět dostala na výsluní.
Po Bořivojovi se stal knížetem její druhý syn Vladislav. A když umíral i on, přišla nejvýznamnější chvíle Svatavy. Byla to totiž právě ona, kdo svého umírajícího syna v roce 1111 přesvědčila, aby ustoupil od plánu předat vládu Otovi II. Olomouckému namísto svému bratru Soběslavovi. Soběslav se tak stal třetím synem Svatavy Polské, který se stal knížetem. A ona v tom sehrála zásadní roli. Svatava proto není jen první českou královnou, byla ženou, která ovlivňovala politiku své doby.
