Článek
Dětství a mládí Svatoslava Štěpánka
Jeden z nejhorších sériových vrahů první republiky se narodil dne 25. prosince 1911. Jeho otcem byl dobře situovaný inženýr, matka učila v mateřské škole. Svatoslav Štěpánek měl dva starší sourozence a milující matku, která mu věnovala veškerý svůj čas. Rozhodně tedy nezažíval to, co celá řada jiných lidí, kteří se později vydali na šikmou plochu. Netýkalo se ho fyzické násilí ani zneužívání.
Již ve školním věku začalo být ale jisté, že se Svatoslavem není něco v pořádku. Rád chodil na hřbitov a často se dopouštěl násilnosti na zvířatech. V páté třídě dokonce nožem zranil svého spolužáka. Po dokončení základní školní docházky se začal učit zahradníkem. I po vyučení však spíše využíval toho, že mu dobrá situace rodiny umožnila zahálku.
Stále častěji se u něj ale projevovaly agresivita a sadismus. V roce 1930 se potom dopustil krádeže a měl jít na rok do vězení. Aby ho před ním jeho matka uchránila, přesvědčila svého známého psychiatra, aby vypracoval posudek, ze kterého plynulo, že Štěpánek spáchal čin v afektu. Díky tomu se vězení vyhnul, avšak psychiatr mimo oficiální zápis upozornil jeho matku, že další odborná péče a hospitalizace jsou zcela na místě.
Vraždy Svatoslava Štěpánka
Svatoslav Štěpánek měl od matky veškerou péči, což se však v důsledku ukázalo jako velmi negativní. Kromě svých silných sklonů k agresivitě a sadismu se navíc cítil matkou omezovaný. Když jeho matka odjela v lednu 1936 na Slovensko, Svatoslav Štěpánek využil „svobody“ tím nejhorším možným způsobem. Jednoho dne vzal své jízdní kolo a flobertku. Při jízdě na kole potkal třináctiletou dívku Růženu Jebavou. Bez jakéhokoliv motivu nebo komentáře k ní přistoupil a vystřelil do oblasti lopatky. Dívka zůstala ležet na zemi a Štěpánek odjel. Včasná lékařská pomoc na štěstí zachránila dívce život.
Uběhly necelé dva týdny a Štěpánek zatoužil akci zopakovat. Kromě flobertky si tentokrát vzal i sekeru. Stejně jako v předchozím případě si vyhlédl osamocenou oběť, kterou byla 26letá Zdeňka Drobná. I v tomto případě jí dohonil na kole a namířil zbraň na její srdce. Žena mu naštěstí v poslední chvíli srazila ruku a kulka proto srdce opět nezasáhla. Velké štěstí bylo i to, že se v dohledu objevil svědek a Štěpánek tehdy neměl šanci dokonat svůj čin sekerou, což měl v plánu.
Policie již měla Štěpánkův popis a začala jej podezírat. Matka ovšem syna opět kryla a potvrdila jeho falešné alibi. Začátkem dubna 1936 byla matka Svatoslava Štěpánka opět na Slovensku a její syn tak měl volné pole působnosti. Po šesté hodině ráno dne 5. dubna vezla k domu Štěpánkových jako vždy mlékařka Františka Třísková několik lahví. Domů se již nevrátila. Čtyřicetiletou ženu střelil Štěpánek do hlavy, následně jí ještě rozbil hlavu sekerou a poté rozřezal tělo na jedenáct kusů, které zakopal na zahradě. Při vyšetřování udělala jedna ze svědkyň velkou chybu, když policii omylem potvrdila, že s obětí mluvila během dne. Štěpánek tak vypadl z okruhu podezřelých.
Další vražda a dopadení
Další vražda na sebe nenechala dlouho čekat, 17. května se domů nevrátila Štěpánkova sestřenice Jiřina Šťastná, která mu nosila v době nepřítomnosti matky domů jídlo. Když se nevrátila domů, její matka vyrazila ke Štěpánkovým a hned si všimla stop krve za dveřmi. Vběhla proto do domu, kde ve sklepě objevila svoji mrtvou dceru. Svatoslav Štěpánek ji v tu chvíli psal dopis, ve kterém detailně popisoval, jak našel její zohavené tělo. Když v domě uviděl svoji tetu, vylekal se a utekl.
V nedalekém lesíku se chtěl oběsit, tomu však zabránili kolemjdoucí. Tentokrát byl už Štěpánek zatčen a policie začala prohledávat jeho dům. V něm potom vyšetřovatelé nalezli malý hrob, který byl sice prázdný, ale netrvalo dlouho a v kompostu byly nalezeny i dětské ostatky. Ukázalo se, že patřily pětiletému Bedřichu Brožovskému, který se ztratil o deset let dříve. K jeho vraždě se Štěpánek přiznal. Policie ale našla ještě jednu věc: mapu, ve které byla vyznačena dvě místa. Shodou okolností se právě v těchto místech v roce 1932 udály vraždy, které dosud nebyly objasněny…
Jednalo se o jistou Márii Zemancovou, zavražděnou nožem, a patnáctiletou Marii Riganovou, která se ztratila beze stopy. Tyto dvě vraždy Štěpánkovi prokázány nebyly, je však velmi pravděpodobné, že je měl také na svědomí.
V průběhu vyšetřování se ukázalo, že Svatoslava Štěpánka fascinovala především ženská prsa. On sám dokonce užíval přípravek, po kterém mu měla prsa narůst. V neposlední řadě potom jeho starší setra vypověděla, že jí jednou polil prsa kyselinou. Svatoslav Štěpánek byl v roce 1938 odsouzen k trestu smrti. Jeho matka zemřela ještě před vynesením rozsudku, širší rodina pak požádala prezidenta o milost. Protože se jednalo o dobu, kdy prezident Beneš po mnichovské krizi abdikoval, úřad prezidenta byl neobsazen. Žádost proto dostala na stůl vláda, která ji zamítla. Svatoslav Štěpánek byl popraven v pankrácké věznici 8.listopadu 1938.
