Článek
Masarykova rodina
Tomáš Garrigue Masaryk, kterého v roce 2005 překonal v anketě „Největší Čech“ pouze Karel IV., se narodil 7. března 1848 v Hodoníně jako nejstarší dítě Josefa Masaryka (Maszárika) a Terezie Masarykové, rozené Kropáčkové. Je třeba říct, že samotná Masarykova rodina byla zajímavá. Dnes by se nad tím nikdo nepozastavil, v polovině 19. století byly ale společenské normy přece jen striktnější. Fakt, že Masarykova matka byla výrazně bohatší a také o deset let starší než její muž, byl přece jen neobvyklý.
Doplňme ještě, že Masarykův otec pocházel dokonce z nevolnické rodiny žijící v oblasti uherského pohraničí. Přes řadu rozdílů bylo ale manželství Masarykových rodičů velmi šťastné a spokojené. Kromě nejstaršího syna měli Masarykovi ještě čtyři další děti. Bratr Jan a sestra Františka ale zemřeli v dětském věku.
Dospělosti se dožili dva Tomášovi bratři. Martin Masaryk měl s budoucím prezidentem asi nejbližší vztah, nicméně ve věku 21 let byl odveden do armády. Na vojně onemocněl a v roce 1873 zemřel. Ludvík Masaryk stejně jako Tomáš studoval ve Vídni, studia ale nedokončil a namísto toho si v Hustopečích (rodné město matky bratrů Masarykových) zařídil tiskárnu. V ní vyšla i řada vlasteneckých knih a Ludvík bratra následně podporoval v době, kdy se stal veřejně činným. V dalších letech provozoval Ludvík vinárnu i hotel. Vzniku Československa se ale Ludvík Masaryk nedožil, neboť zemřel těsně před první světovou válkou.
Rodiče prvního československého prezidenta.
Masarykovo dětství
Po dokončení obecné školy v Hodoníně a reálné školy v Hustopečích byl rodiči odeslán v roce 1864 do Vídně. Měl se tam vyučit zámečníkem. Dlouho tam ale nevydržel. Práce zámečníka pro něj byla příliš málo kreativní a měl navíc konflikty s dalšími učni. Namísto učení ve Vídni se proto vrátil a nastoupil do učení ke kováři v obci Čejc u Hodonína.
Kovářská práce jej naplňovala a nebýt toho, že se opět setkal se svým profesorem z reálné školy Francem Ludwigem, asi by se skutečně stal kovářem. Ludwig si byl ale vědom toho, že Masaryk má studijní předpoklady a přemluvil jeho rodiče, aby mu umožnili studia. Na německé gymnázium v Brně ale nastoupil přece jen později než většina ostatních studentů a ve své třídě vyčníval jak fyzicky, tak názorově.
Gymnázium zastihlo Masaryka v době, kdy byla jeho povaha poněkud divoká a měl i několik problémů. Nejprve škola řešila jeho veřejně prezentovanou, avšak nešťastnou lásku k jedné studentce. Svými sympatiemi k dotyčné se Masaryk asi netajil, neboť to bylo vnímáno jako mravní poklesek.
Asi nejdramatičtější okamžik jeho studií ale nastal ve chvíli, kdy si jej ředitel školy zavolal, aby mu vyčetl, že nechodí ke zpovědi. Masaryk v té době už začal svoji víru podrobovat určité revizi a kritice, proto řediteli vysvětloval, že zrovna s touto povinností se neztotožňuje. Ředitel s ním v zásadě souhlasil a sám mluvil o „kněžských nesmyslech“ a o tom, že jde jen o formalitu. Jenže návštěvu zpovědi stejně vyžadoval, aby byly zažehnány problémy. Na to mu Masaryk odpověděl, že ke zpovědi stejně nepůjde, protože je to jeho přesvědčení. A dodal, že pokud by ředitel klidně jednal v rozporu se svým přesvědčením, je to darebák. Ředitel se napřáhl tak, jako by chtěl Masaryka praštit, budoucí prezident na něj naopak vytáhl pohrabáč. Tím si samozřejmě řekl o vyloučení ze školy, spor ale urovnal policejní ředitel Anton Le Monnier, u nějž dělal Masaryk vychovatele.
Maturitu složil Tomáš Masaryk v roce 1872 a potom nastoupil na univerzitu. To už je ale jiný příběh.
Zdroje informací: https://masarykovaspolecnost.cz/t-g-masaryk/zivotopis/detstvi-a-mladi/
