Článek
Bitva u Varny: základní informace
Bitvu u bulharské Varny mezi sebou svedly armády Osmanské říše a křesťanského křížového vojska dne 10. listopadu 1444. Porážka křesťanského vojska znamenala definitivní neúspěch tzv. Varnské křížové výpravy a ve svém důsledku uvolnila Turkům cestu na Konstantinopol, kterou o 9 let později definitivně dobyli.
Pro nás je bitva u Varny zajímavá a významná ze dvou hlavních důvodů. Tím prvním je obecný význam pro historii Balkánu a evropsko-tureckých vztahů, tím druhým potom fakt, že na straně křesťanů bojovalo i mnoho Čechů. Mezi ně patřila řada veteránů husitských polních armád, včetně některých jejich vysokých velitelů. Ani oni ale ve společnosti dalších slavných jmen nedokázali zastavit tureckou přesilu.
Bitva u Varny získala v pozdějších letech několik přezdívek. Tou nejznámější je „první bitva národů“. V českém prostředí se ale občas používá i označení „poslední husitská bitva“. Na rozdíl od Domažlic, Vítkova nebo Sudoměře jí ale u nás zná jen málokdo.
Obraz bitva před Varnou z 19. století
Předehra k bitvě
V průběhu 15. století již byly střety Evropy, reprezentované především Uhrami, a Osmanskou říší v plném proudu. V roce 1440 ubránil Jan Hunyadi Bělehrad před sultánem Muradem II. a turecká hrozba načas pominula. Bylo uzavřeno desetileté příměří a sám se po nějakém čase vzdal vlády ve prospěch svého syna Mehmeda II., kterému bylo pouhých 12 let.
Evropané se ale rozhodli příměří porušit a papež Evžen IV. zorganizoval ve spolupráci s Uhrami a Benátským městským státem zmíněnou Varnskou křížovou výpravu. Právě uherská vojska tvořila podstatnou část vojsk, mnoho bylo i Poláků pod velením krále Vladislava III., který velel i celému vojsku jako celku. Křesťanská armáda byla doslova mnohonárodnostní, byli zde i papežští rytíři ze západní Evropy, Bosňané, Srbové, Chorvaté, Bulhaři, Rumuni a v neposlední řadě také Češi. Přítomen byl i Jan Hunyadi.
Český oddíl čítající asi 400 mužů sestával především z veteránů husitských polních vojsk, kteří měli za sebou řadu slavných bitev pod praporem s kalichem. Nyní se ale nechávali najímat jako žoldnéři. Velitelem tohoto kontingentu byl Jan Čapek ze Sán, bývalý vrchní hejtman sirotčího polního vojska.
Král Zikmund tuto situaci vítal a bývalým husitům v podobných aktivitách nikterak nebránil. Šlo o zkušené bojovníky, které bylo dobré mít v armádě, která bojovala za jeho zájmy a současně je to drželo mimo Čechy, což snižovalo riziko nějakého opětovného rozhoření povstání. A nakonec jedna zajímavost, jedním z velitelů křesťanské armády v bitvě u Varny byl i kníže Vlad II. Dracul, otec Vlada III. „Nabodávače“, tedy literárního Draculy.
Turecký sultán Mehmed II. musel křesťanskému vojsku vyrazit v ústrety, resp. požádal o to coby dvanáctiletý svého otce. Ten váhal, jeho syn jej ale přesvědčil, a to poměrně originálním způsobem:
„Když jste sultán Vy, veďte vaše vojska, když jsem sultán já, tímto přikazuji Vám, abyste vedl moje vojska.“
Jádro osmanské armády tvořili elitní janičáři a sipahové, tedy jezdectvo. Profesionálních vojáků bylo asi 15 000, celkově ale osmanská armáda čítala 60 000 mužů. Přesila na turecké straně byla tedy téměř asi trojnásobná.
Bitva u Varny
Dvě armády se střetly, část té křesťanské byla skryta za vozovou hradbou a první fáze bitvy se pro křižácké vojsko nevyvíjela i přes početní převahu nepřítele špatně. Levé křídlo dokázali Evropané ovládnout a ustáli i problémy na křídle pravém. Poté začali dokonce ovládat střed bojiště a Murad II. byl nucen začít přemýšlet o ústupu z bitvy.
Vladislav III. ale v tu chvíli udělal osudovou chybu. Ignoroval Jana Hunyadiho a rozhodl se vyrazit přímo proti Muradovi s cílem jej zajmout. Nebyl od naplnění tohoto smělého plánu daleko, nakonec ale jeho kůň klesl k zemi a polský král padl. Šlo o zlomový okamžik a Turci převzali iniciativu. Poté již Turci postupovali pouze vpřed a křesťanské vojsko nakonec podlehlo, byť k definitivnímu proražení vozové hradby došlo až další den.
Smrt Vladislava III. v bitvě u Varny
Křesťanské vojsko mělo padesátiprocentní ztráty, velké šrámy ale utrpělo i to turecké. Křesťané nicméně dokázali ustoupit organizovaně a Turkům trvalo minimálně tři dny, než pochopili, že vlastně zvítězili.
Křesťané přišli o Vladislava III. i o jeho tělo. To později vedlo k legendám o tom, že král byl ve skutečnosti pouze zajat a prodán do otroctví. Pravděpodobnější je druhá verze, která mluvila o tom, že Vladislav III. přišel o hlavu, kterou si sultán naložil do medu, a ještě několik let jí ukazoval státním návštěvám.
Závěr
Bitva u Varny tedy skončila porážkou křesťanského vojska. Jak již bylo zmíněno, za několik let padla Konstantinopol. Střety s Evropany potom pokračovaly i v dalších staletích. A husitské jednotky této velikosti se již nikdy potom do boje nezapojily.
Zdroje informací: https://www.lovecpokladu.cz/home/10-11-1444-bitva-u-varny-8280
