Článek
Dny a týdny nejistoty
Vyhlášení nového státu není jen o tom, že někdo prohlásí na náměstí jeho existenci. Bylo třeba zajistit základní infrastrukturu, postupně obsazovat jednotlivé úřady a vytvořit systém komunikace mezi nimi. To vše se ale dělo v napjaté situaci, kdy se novým úřadům nedostávalo akceschopných, a především prověřených mužů. Největší část českých mužů na sobě měla stále rakouskou uniformu a legionáři se ještě nevrátili domů.
Hledalo se proto zajištění strategické komunikace mezi postupně přebíranými úřady. Nebylo ale mnoho lidí, kterým by bylo možné bezmezně věřit. Užší skupina okolo mužů 28. října nebyla natolik široká, aby tyto potřeby zajistila v maximální možné míře. Přesto zde ale byla jedna skupina lidí, kteří nabídli pomocnou ruku: skauti.
Skauti u nás
První skautský tábor u nás se konal v létě 1912 nedaleko Lipnice nad Sázavou pod vedením Antonína Svojsíka, který se pro skauting nadchnul během své návštěvy Anglie a poté jej u nás začal masivně propagovat. Vývoj skautingu u nás samozřejmě přibrzdila první světová válka, ale v roce 1918 u nás bylo již několik stovek skautů. Byli mezi nimi ale i někteří potomci vysoce postavených představitelů nové republiky, jmenovitě Ladislav Rašín, syn Aloise Rašína. To a kontakty Antonína Svojsíka učinilo ze skautů spolehlivou lidskou sílu připravenou pomoci. A ti službu bez váhání přijali.
Jeden ze skautů z října a listopadu 1918, Prokop Drtina, jako tajemník prezidenta Beneše v roce 1945
Nejen Skautská pošta
Nejznámější činností, kterou skauti ve dnech po 28. říjnu vykonávali, byla činnost spojovací. Vznikla tzv. Skautská pošta, která obcházela poštu oficiální, jejíž zaměstnanci mohli být loajální Rakousku-Uhersku. Skauti čile pentlovali po celé Praze mezi jednotlivými úřady, které propojovali s Národním výborem. Po svých, na kole nebo tramvají: důležité bylo, že se zásadní zprávy dostávaly tam, kam měly. Jako znak pravosti dané zprávy fungovaly navíc nově vytištěné speciální známky označené slavným:
„Pošta českých skautů ve službách národní vlády“
Kromě zajišťování poštovních služeb měli ale skauti na starosti i jiné činnosti. Vykonávali třeba spolu se Sokoly strážní službu na Pražském hradě, sháněli dřevo na topení a plnili jakékoliv jiné úkoly, které Národní výbor zrovna potřeboval. Členky Junáka – českého skauta – zase šily trikolory a kokardy.
Celý systém fungoval od 28. října do 25. listopadu, kdy začala fungovat standardní infrastruktura. Na jeden den byla činnost Skautské pošty obnovena 21. prosince 1918, tedy v den, kdy se Tomáš Garrigue Masaryk vrátil do Prahy.
Zdroje informací:
