Hlavní obsah
Věda a historie

V roce 1954 zasáhla jižní Čechy povodeň. Zůstává ve stínu těch novějších, byla ale stejně ničivá

Foto: Město Písek, Public domain, via Wikimedia Commons

V Písku v roce 1954 kulminovala voda 9. a 10. července.

Povodně pro nás představují asi jediný pravidelně se opakující, a přitom závažný typ přírodní katastrofy. Sopky ani zemětřesení se nás prakticky netýkají, ale povodně dokážou napáchat obrovské škody.

Článek

Dlouhá historie povodní u nás

Povodně ničily naše města prakticky „odjakživa“. O ničivých záplavách píše už kronikář Kosmas. V roce 1272 potom povodeň poničila v Praze Juditin most a v roce 1342 jej prakticky zničila. V roce 1319 zase způsobila v Čechách velký hladomor, který nepřežily desítky tisíc lidí. Povodně z roku 1997, 2002 a 2024 máme jistě ještě v živé paměti. A v tomto bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho.

Jednou z velkých povodní, která je však dnes již připomínána jen výjimečně, je ta z roku 1954. Tehdejší povodeň na řekách Otava a Vltava rozhodně patří k těm historickým. Co se tenkrát stalo a jaké následky povodeň měla?

Prázdniny roku 1954

Začátek prázdnin v roce 1954 se nijak zvlášť nelišil od jiných let. Ponechme nyní stranou obecně dosti pochmurnou atmosféru první poloviny 50. let a soustřeďme se na povodeň jako takovou. Koneckonců, lidé se na léto nepochybně těšili a hodlali si jej užít. Řada z nich pak vyrazila do jižních Čech, obvyklé dovolenkové destinace, za svými příbuznými.

Foto: Město Písek, Public domain, via Wikimedia Commons

Vojáci na člunech zachraňují obyvatele Písku z jejich domů.

V pondělí 5. července ale začalo právě v oblasti jižních Čech a Šumavy prudce pršet. Srážky pokračovaly v tak vysoké intenzitě až do čtvrtka 8. července. Tyto přívalové deště způsobily vzedmutí toků řek Vltava, Otava a Ohře, samozřejmě i skrze jejich menší přítoky.

Největší škody napáchala velká voda právě na Otavě, konkrétně v Písku. Otava dosáhla úrovně tzv. stoleté vody, zničila novou městskou plovárnu a voda se rozlila do města, domy a byty na řadě míst zaplaveny až do výše 180 cm. Zaplaveno bylo celkem 236 domácností a hlavní vzedmutí přišlo v Písku v noci 9. července, což zkomplikovalo evakuace a záchranu majetku.

Vzpomínky i důsledky

Mnohým obyvatelům se jistě vybavila i relativně nedávná zimní povodeň z válečného roku 1940, která v Písku také způsobila velké škody. V roce 1954 se bohužel projevily i nedávné zásahy jako zvýšení jezu, nedostatečný průtočný profil a také likvidace zátopových ploch.

Pod dojmem zkušeností z roku 1954 byly provedeny úpravy koryta řeky, což Písek skutečně ochránilo, ale jen do roku 2002. Tehdejší pětisetletá voda byla prostě příliš velká…

V souvislosti s rokem 1954 stojí za zmínku i to, že Praha zůstala uchráněna. A to i přesto, že tok Vltavy byl také výrazně vzedmutý. Prahu ochránila Slapská přehrada, avšak trochu jinak, než jak bychom si možná dnes představovali. Slapy byly v té době nedostavěné a tím pádem prakticky prázdné. A právě to Praze nesmírně pomohlo.

Povodeň z roku 1954 je dnes už připomínána jen zřídka, přesto patří k těm významným.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz