Článek
Lyžařský kurz 1968
Rok 1968 máme spojený s velkou národní katastrofou. Ještě předtím, než do Československa vpadla v srpnu vojska „spřátelených“ zemí, ale postihlo neštěstí i účastníky lyžařského kurzu brněnského Vysokého učení technického. K tragické události došlo v polovině ledna na Kubínskej Hoľi, nejvyšším vrchu pohoří Oravská Magura východně od Žiliny s výškou 1346 m n. m.
V neděli 14. ledna 1968 dorazila do lyžařské chaty stejného jména jako samotný vrch skupina více než padesáti studentů a instruktorů z Elektrotechnické fakulty VUT v Brně. Měli zde strávit týden lyžařského výcviku, na jehož konci je měl čekat potřebný zápočet. Všechno ale dopadlo úplně jinak.
Tragédie na sjezdovce
Hned první noc zuřila v oblasti silná vichřice doprovázená silným sněžením. V pondělí se naopak citelně oteplilo. To vše vytvořilo podmínky pro pád jedné z nejsmrtonosnějších lavin v dějinách Československa. V úterý ráno, kdy se studenti chystali na začátek výcviku, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít k čemukoliv špatnému.
Po větru nebylo ani památky a teplota byla kolem 4°C. Vrchol hory byl sice zahalený do mraků, na samotné sjezdovce byla ale viditelnost vynikající. Účastníci kurzu se rozdělili do pěti výkonnostních družstev a výcvik mohl začít, resp. prvním úkolem studentů bylo svah ušlapat. Teprve poté mohli na lanovku, která měla nástupní stanici přímo u chaty.
V čase 10:15 se na sjezdovce nacházelo všech 56 účastníků lyžařského kurzu a pohybovala se tam také čtyřletá dcera správce chaty, která sáňkovala. Z hřebenové části Kubínskej holi se uvolnila lavina o šířce asi 500 metrů, hloubce 2,5 metru a okamžitě převálcovala vše, co jí stálo v cestě s tím, že samotnou chatu minula jen o několik málo desítek metrů.
Jako jeden z prvních se ze sněhu dokázal osvobodit vedoucí kurzu a okamžitě začal hledat malou dívku, neboť věděl, že před pádem laviny se nacházela v jeho blízkosti. O to samé se okamžitě začal pokoušet otec dívky, který vyběhl z chaty, stejně jako všichni ostatní zaměstnanci. Někteří ze zavalených byli schopni vyprostit se svépomocí. Lavina naštěstí nebyla příliš hluboká, i tak ale většina lidí zůstávala někde pod sněhem.
Naneštěstí bylo radiové spojení chaty s okolím již několik dní nefunkčních a bylo proto potřeba zavolat pomoc osobně. Jeden instruktor a jeden student se okamžitě vydali do vsi Dolný Kubín. Ostatní začali pátrat po zavalených. Zdravotník zřídil v chatě provizorní ošetřovnu a vedoucí organizoval záchranné práce s tím, že současně začal vytvářet jmenný seznam všech zachráněných.
V 11:30 se student, který se vydal pro pomoc dostal do vsi a vtrhnul do prodejny potravin, odkud byla následně zavolána pomoc. Velkou část cesty v hlubokém sněhu běžel student bos, neboť lyžařské boty jej brzdily. Informována byla Horská služba, Veřejná bezpečnost i armáda. Právě vojáci, konkrétně ženisté, se na místo tragédie dostali čtyři hodiny a dvacet minut po úderu laviny.
Do 18:30 bylo vyproštěno 8 studentů s těžkými zraněními a 3 s lehčími. Kromě nich a těch, kteří se dokázali osvobodit sami, bylo také pod lavinou nalezeno pět mrtvých těl a jeden student byl stále nezvěstný. V noci bylo pátrání přerušeno a obnoveno ve středu ráno. Poměrně brzy, již v 8:30 označil pes horské služby polohu těla posledního mrtvého studenta. Celková bilance tedy činila 6 mrtvých a 11 zraněných.
A jak dopadla čtyřletá dcera správce chaty? Pod sněhem strávila 30 minut a poté ji v bezvědomí našel její otec. Naštěstí ale přežila a zotavila se. Následné vyšetřování potvrdilo, že za neštěstí nenese nikdo zodpovědnost a nedošlo k žádnému pochybení ze strany organizátorů kurzu. Tato událost vedla mimo jiné ke zřízení střediska Lavinové prevence, které mělo zkoumat právě poměry ve sněhu a v lavinách.
Vlek, který lavina smetla již nebyl nikdy obnoven a chata v roce 1973 vyhořela, shodou okolností jen několik dní předtím, než na ní měli dorazit, účastníci lyžařského kurzu. Odkud byli? Z VUT Brno…
Zdroje informací: https://www.vtedy.sk/pad-lavina-lyziari-kubinska-hola
