Článek
Zemský prezident
Funkce zemského prezidenta jakožto představitele organizačních jednotek státu existovala již v době Rakouska-Uherska, ze zemí koruny české jej mělo pouze Slezsko. V Čechách tuto funkci zastával místodržící. První republika potom ale tuto funkci zavedla a najednou se zde proto zjevilo pět zemských prezidentů. Ani to ale nebylo přímočaré.
Československá republika byla vytvořena tak, že sestávala ze samosprávných zemí a zemský prezident byl považován za nejvyššího představitele své země s tím, že byl podřízen republikovému ministru vnitra. Zemského prezidenta vždy jmenoval prezident republiky na doporučení ministra vnitra.
Země Česká
V případě Země České šlo de facto o nástupnický útvar Českého království a vzhledem k tomu, že se právě zde nacházelo hlavní město republiky se sídlem vlády i prezidenta, šlo o nejvýznamnější samosprávné území. Právě Čechy se navíc musely zpočátku nejvíce potýkat s problémy se separatistickými tendencemi po významné části hranice.
V souladu s rakousko-uherskou praxí nebyla hned v roce 1918 zavedena funkce zemského prezidenta, nýbrž v letech 1918-1928 se funkce jmenovala Prezident zemské správy politické. Tím prvním byl v letech 1918-1926 Jan Kosina, kterého potom vystřídal Hugo Kubát, který působil již na místodržitelství za Rakouska-Uherska.
Hugo Kubát, český zemský prezident.
V roce 1928 došlo k přejmenování funkce na zemského prezidenta, v níž ale dále pokračoval Hugo Kubát (proslavil se např. zákazem sprostých písniček u táborových ohňů), a to až do své smrti v roce 1932. Dalším zemským prezidentem byl potom Dr. Josef Sobotka, kterého po vzniku protektorátu vystřídal Richard Bienert. Ten vykonával za první republiky funkci policejního prezidenta Prahy a když se v roce 1942 stal protektorátním ministrem vnitra, funkce zemského prezidenta již nikdy nebyla obsazena. Richard Bienert byl po válce odsouzen, a i když byl v roce 1947 podmínečně propuštěn, dožil bez nároku na penzi.
Země Česká, stejně jako další zemské útvary, byla zrušena poúnorovou správní reformou k 1. lednu 1949.
Země Moravská, Země Slezská a Země Moravskoslezská
V období 1918-1928 byly dvě samostatné země: Slezská a Moravská. Obě měly ve zmíněném období jednoho zemského prezidenta. Pro Zemi Slezskou to byl Josef Šrámek, pro Zemi Moravskou potom Jan Černý, který byl mezi lety 1920 a 1938 též ministrem vnitra a dvakrát dokonce i předseda československé vlády, kterým jej dvakrát jmenoval Tomáš Garrigue Masaryk.
V roce 1928 byly potom obě země sloučeny a vznikla Země Moravskoslezská. Funkci Moravskoslezského zemského prezidenta zastával zmíněný Jan Černý, a to až do června 1939. V době protektorátu byl zemským prezidentem krátce Jaroslav Jan Caha a po něm Jaroslav Mezník. Ten zastával funkci od června do 7. listopadu 1941, kdy byl za svoji účast v odboji zatčen gestapem. V Kounicových kolejích byl potom poté, co i přes zákaz otevřel okno, zastřelen vojákem konajícím službu.
Ani v tomto případě již funkci nikdo další nezastával, pouze ji do roku 1945 vykonával viceprezident Karl Schwabe, sudetský Němec, jenž po válce skončil na popravišti.
Závěr
Své zemské prezidenty měly i Slovensko a Podkarpatská Rus, to už je ale trochu jiný příběh. V dnešní době už je správní systém České republiky jiný, to nám ale nebrání si trochu teoreticky zauvažovat.
Anketa
Zdroje informací:
