Hlavní obsah
Věda a historie

Venezuela a česká stopa. Do země, která je dnes na titulcích všech novin, mířili v minulosti i Češi

Foto: Pixabay

Caracas ve Venezuele.

Americký vojenský zásah ve Venezuele a únos jejího prezidenta Nicoláse Madura hýbou světovým děním. Má ale Venezuela něco společného i s Českou republikou. Odpověď zní: ano, má.

Článek

Zaostřeno na Venezuelu

Přiznejme si, že až doteď představovala Venezuela pro většinu Čechů jakousi obskurní zemi daleko předaleko, která toho s námi mnoho společného nemá. Tento text si neklade za cíl posuzovat legálnost amerického zásahu ani jeho dalekosáhlé dopady na svět, důležité ale je, že tato na první zajímavá ale nepříliš zásadní událost ve skutečnosti otřese celým světem. V tomto smyslu se bytostně dotýká i nás.

Ať již se jedná o překreslení světového trhu s ropou (Venezuela má největší zásoby ropy na světě, byť jde o ropu obtížně těžitelnou) nebo nastolení nového světového pořádku v duchu nelítostné politiky velmocenských vlivových sfér, dotkne se to i nás. My se teď ale nebudeme zabývat poněkud potemnělou budoucností, nýbrž minulostí.

Česká emigrace do Venezuely

Ano, i ve Venezuele existovala a existuje česká krajanská komunita. Nejčastěji se hovoří o stovkách osob. Do Venezuely přicházeli Češi ve třech hlavních vlnách. Nejprve šlo o lidi prchající před nástupem nacismu v Evropě, poté o ty, kteří se rozhodli Československo opustit po roce 1948. Poslední ucelenější vlna přišla do Venezuely po roce 1968.

I když Čechů nebylo ve Venezuele nikdy tolik jako např. v Argentině nebo v Brazílii, i tak se dokázali prosadit. Ať již zakládali továrnu na barviva, pivovar nebo učili na univerzitě, rozhodně se neztratili. Mezi emigranty lze pak najít i poměrně známá jména.

Slavní emigranti do Venezuely

Zmíníme dvě jména, jejichž příběh začal u nás a pokračoval ve Venezuele. Tím prvním je Ernst Tugendhat, syn slavných rodičů Fritze a Grety Tugendhatových. Ernst se jim narodil v roce 1930 a strávil prvních osm let svého života ve slavné brněnské vile s rodinným jménem. Po nástupu nacismu emigrovala rodina do Švýcarska a v roce 1941 mimo Evropu, do Venezuely. Ernst Tugendhat posléze v Evropě vystudoval filosofii a poté působil na několika evropských univerzitách. Do Venezuely se ale vracel, např. v sedmdesátých letech. Po revoluci učil i na pražské Univerzitě Karlově.

Foto: Karelj, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Vila Tugendhat v Brně.

Druhou osobností s českými kořeny, která má spojitost s Venezuelou, je Hellmuth Straka. Ten se narodil v roce 1922 v Nových Hradech v Jižních Čechách do česko-německé rodiny. I proto byl jako osmnáctiletý odveden do Wermachtu s nímž bojoval na východní frontě (zúčastnil se i bitvy u Stalingradu). Na něj a jeho rodinu se vztahovaly Benešovy dekrety, a proto odešel do Rakouska, jehož občanství získal. V roce 1952 potom odešel do Venezuely, kde se zabydlel.

Foto: Colección Familia Straka Medina, CC0, via Wikimedia Commons

Antropolog Hellmuth Straka z Nových Hradů.

Hellmuth Straka byl antropologem a archeologem, byť amatérským. V oboru ale dosáhl skutečných úspěchů, za něž je vědeckou komunitou stále uznáván. Především popsal řadu domorodých komunit, některé z nich jako vůbec první výzkumník. Hellmuth Straka zemřel v Caracasu v roce 1987.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz