Hlavní obsah

Vrah a loupežník Josef Čapek byl posledním veřejně popraveným v Brně

Foto: AI Gemini

Vozka, který svolil, že Josefa Čapka sveze na povozu, si tím podepsal rozsudek smrti (AI ilustrační obrázek).

Jméno Josef Čapek máme samozřejmě spojeno s úplně jinou osobností než s loupežníkem. Ne snad, že by si zločinec zasloužil větší pozornost než bratr Karla Čapka, proč si ale nepřipomenout i jeho.

Článek

Kdo byl Josef Čapek (ten špatný)

Josef Čapek, nebo v německém zápisu Czappek, byl v polovině 19. století majitelem řeznictví v Olešnici na Moravě. Provozoval tam živnost a založil rodinu. Jenže obchodu se nedařilo, a tak si tento člověk sbalil svých pět švestek, opustil manželku i tři děti a vydal se hledat štěstí jinde. Konkrétně zamířil do Vídně. Dopadl ale stejně. Těžko říct, zda byl problém v něm nebo měl prostě jen smůlu. Ať tak či onak, v roce 1864 se z centra monarchie vrátil zpátky domů, na Moravu.

Na Moravě se různě potuloval. Jednoho prosincového dne jej vzal v Boskovicích na povoz plný kukuřice jeho majitel. Společně potom zastavili v Doubravici a vyrazili kam jinam než do hospody. Čapkovi se začal rodit v hlavě nápad. Vůz byl plný kukuřice, byl tam zdravý kůň… Vše by se jistě dalo dobře zpeněžit. Od nápadu k realizaci už potom nevedla dlouhá cesta.

Vražda vozky

V hospodě spolu oba muži popíjeli, Čapek přitom ale lil opakovaně vozkovi tvrdý alkohol do piva. Když byl vozka zpitý pod obraz, Čapek zahrál správného kumpána a odvedl jej z hospody. S povozem potom odjel na pole, kde vozku dvakrát udeřil jakousi dřevěnou holí a jeho tělo hodil do řeky.

Vůz, koně i kukuřici potom prodal v Blansku před další hospodou. Jenomže jeho snaha prodat co nejrychleji, klidně za směšnou cenu, prostě byla na první pohled podezřelá. Minimálně jeden z hostů se proto rozhodl, že to nahlásí na četnické stanici.

Soud a poprava

To, co se dělo potom, není asi nijak zvlášť překvapivé. Četníci Čapka zatkli, vyslechli a brzy bylo jasné, s kým mají tu čest. Soud se konal v Brně a jeho výsledek se dal očekávat. Loupež, která skončila smrtí se za Rakouska-Uherska trestala prakticky vždy trestem smrti. Ten čekal i na Josefa Čapka.

S takto dlouhým časovým odstupem to lze vlastně vnímat jako banální kriminální případ, kterých bylo v monarchii nepočítaně. Čím je tenhle tak zvláštní? Především tím, že poprava Josefa Čapka, která se konala v prostoru dnešního náměstí Míru u ulice Schwabengasse, byla poslední veřejnou popravou v historii Brna. A navíc se k samotné popravě vážou další zajímavosti.

Josef Čapek měl obecenstvu říct, že svých činů lituje a ochotně přijímá smrt. Kromě toho ale údajně prozradil i lokalitu jakéhosi zakopaného pokladu, který pak jeden z diváků skutečně našel. Zda je zrovna tohle pravdivá historka, o tom lze samozřejmě silně pochybovat. Pravdou je, že už se traduje docela dlouho.

A aby toho nebylo málo, tak během popravy došlo k pádu jednoho z přihlížejících, který si zlámal vaz a zemřel. Zkrátka a dobře, na tuhle popravu asi v Brně nikdy nezapomenou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz