Článek
Co je právo první noci
Právo první noci, latinsky ius primae noctis je domnělým středověkým právním závazkem, podle kterého měl vládce daného panství právo strávit první noc s novomanželkami svých poddaných. V poslední době tuto představu zpopularizovala slavná scéna z filmu Statečné srdce nebo dokonale buranský výrok bývalého prezidenta Miloše Zemana na adresu jeho soupeře v přímé prezidentské volbě.
„Knížata měla právo první noci a díky tomu zdegenerovala, protože své nevolnice nemusela znásilňovat, vydávat na to energii. Zatímco my zemani jsme si právo, nejen v sexuální oblasti, museli vždycky těžce vybojovat, a proto jsme nezdegenerovali“
V minulosti se zase kritika práva první noci používala proto, aby byl dehonestován celý feudální systém a bylo poukázáno na jeho obstarožnost. Tuto argumentaci používá mimo jiné i Bedřich Engels. Zdálo by se tedy, že ius primae noctis bylo minimálně na začátku středověku skutečně existujícím právem, kterého zbavil Evropu až počátek novověku. Pokud bylo ale něco takového skutečně běžnou a rozšířenou normou, znamenalo by to, že i takový svatý Václav právo první noci využíval? Jeho jméno používáme spíše jen jako ilustraci, zmínit bychom mohli kterékoliv jméno. Bádání profesionálních historiků ukazuje trochu jiný obrázek.
Další verze představy ius primae noctis z 19. století, tentokrát od José Martína y Monsá
Domnělá historie práva první noci
První zprávu o právní normě, která odpovídá našemu chápání práva první noci, najdeme v takzvaném Eposu o Gilgamešovi z doby 2000 let před naším letopočtem. Je však třeba si uvědomit, že interpretace takto starých textů překládaných z již neexistujících jazyků a v době, kdy již neznáme kontext, ve kterém se dané dílo odehrává, je poměrně obtížná. Skutečný význam, respektive skutečnou podobu této právní normy ve starověkém Sumeru tak můžeme chápat úplně špatně.
V dalších obdobích se o podobných zvycích zmiňují řečtí autoři popisující zvyky některých lybijských kmenů. V evropském prostředí se podobné zvyky přisuzovaly Vikingům nebo Římanům. Vždy však mělo jít o vyjádření nerovného vztahu okupační moci, například Říma, a okupovaného území. V případě Římanů šlo o Blízký východ. I tak se však jedná spíše o náznaky a nepřímé důkazy než o existenci právních textů a zákoníků.
Pro úplnost ještě dodejme, že zvyklost odpovídající právu první noci je nepochybně doložená u některých indiánských kmenů nebo u domorodých obyvatel v oblasti Havajských ostrovů. V těchto případech však tato zvyklost existovala v úplně jiném kulturním prostředí. Fakt, že náčelník nebo šaman kmene stráví s novomanželkou první noc, je i ze strany manžela považováno za zdroj hrdosti a důvod k oslavě. Šaman nebo náčelník měli potom nikoliv právo, ale přímo povinnost tento závazek naplnit. V křesťanském evropském prostředí by to nutně muselo vyvolávat úplně jiné emoce a zbytečné sociální pnutí.
Právo první noci a středověk
Můžeme tedy říct, že minimálně v jiných dobách a civilizačních okruzích zvyky podobné právu první noci skutečně existovaly. Předmětem našeho zájmu je ale evropský středověk. A tam se pohybujeme na historicky velmi tenkém ledě. Ze středověku nepochází jediný právní dokument, který by dokazoval, že v evropském právním systému něco jako právo první noci existovalo. To je poměrně zarážející, protože o středověkém právu toho víme poměrně dost.
Žádný středověký dokument dokazující existenci ius primae noctis zkrátka nemáme
Ani v církevním spisech nebo popisech běžného středověkého života opět nic takového nenajdeme. Nelze si samozřejmě dělat žádné iluze o tom, že mnozí vládci nezneužívali svého postavení a nedopouštěli se vůči poddaným sexuálního nátlaku nebo násilí. O tom asi nemusíme vůbec pochybovat, stejně jako o tom, že jakožto vysocí šlechtici byli u zločinů vůči svým poddaným prakticky beztrestní. Jestliže se ale ptáme, zda existoval ve středověku oficiální zákon opravňující vládce panství k využívání práva první moci, můžeme říct, že z největší pravděpodobnosti nikoliv. Středověk byl asi zkrátka o dost odlišný od toho, jaký si jej představujeme. A ani kníže Václav tak nejspíše žádné právo první noci nepraktikoval.
Zdroje informací:
