Článek
Zdeněk Fink konfidentem
Okupace začala v březnu 1939 pro Zdeňka Finka podobně, jako pro všechny ostatní ty, kteří se najednou stali občany tzv. Protektorátu Čechy a Morava. A jako ostatní, i on se snažil životem nějak protloukat. Gestapem byl zatčen kvůli černému obchodu, tedy šmelině. Přesné důvody, které jej k této činnost vedly, neznáme. Možná chtěl vydělávat, možná mu opravdu nic jiného nezbývalo.
Každopádně se tedy Zdeněk Fink ocitl v moci gestapa, od kterého dostal „nabídku, která se neodmítá“. Vyhne se trestu za to, že se stane konfidentem.
Zdeněk Fink a gestapo
Oddělení gestapa určené pro boj s parašutisty zřídilo koncem roku 1942 v pražské Mikovcově ulici tajnou zpravodajskou kancelář Albatros, která sloužila ke koordinaci agentů a vytvoření tzv. volavčí sítě. Vedl ji konfident Jaroslav Nachtmann a na její činnosti se podílel i Zdeněk Fink.
Fiktivní organizace fungující pod názvem „Ústřední vedení revolučních národních výborů“ měla za úkol infiltrovat a demaskovat odbojové skupiny ze středních a západních Čech. Na chodu této pasti se samozřejmě podílela řada dalších konfidentů včetně „zlomených“ parašutistů. Byli mezi nimi Karel Čurda, Viliam Gerik, Adolf Horák či Vítězslav Lepařík. Albatros proto představoval pro gestapo skutečně klíčový nástroj pro likvidaci ilegálního hnutí.
Konfident gestapa a zrádce Zdeněk Fink.
Na čem se Zdeněk Fink podílel?
Zdeněk Fink se podílel na několika významných akcích, které vedly k likvidaci odbojových nebo partyzánských skupin. Šlo například o odbojovou skupinu Prokop Holý. Té velel parašutista vyslaný z východu, Rudolf Procházka. Skupina byla v letech 1943 – 1944 relativně aktivní a kromě zpravodajské činnosti provedla i desítky sabotáží. Od léta 1944 do ní ale byli infiltrováni členové Albatrosu včetně Zdeňka Finka. Skupina byla kompletně rozprášena a její členové pozatýkáni.
Přes skupinu Prokop Holý se navíc gestapo za vydatné pomoci Zdeňka Finka dostalo ke členům komunistické odbojové organizace Předvoj. Tu gestapo definitivně rozbilo v březnu 1945. Zdeněk Fink se také účastnil tzv. „akce Klášter“. Šlo o zinscenované schůzky zmíněného „Ústředního vedení revolučních národních výborů“ v kostele sv. Jiljí v Praze. Schůzí se účastnila řada odbojářů, kteří byli poté zatýkáni. Jednou z hlavních postav byl i Zdeněk Fink.
Zdeněk Fink byl aktivní i těsně před koncem války. V dubnu 1945 pronikl Fink do skupiny východního výsadku „Národní mstitel“ a navedl na ni německé síly. Při přestřelce 24. dubna byli zabiti dva členové skupiny.
Zmizení Zdeňka Finka
Těsně před koncem války byla jeho identita českým odbojem odhalena a hrozilo mu nebezpečí. Gestapo jej proto „schovalo“ do věznice na Pankráci. Tu ale 5. května dobyli povstalci a vězně propustili v domnění, že se jedná o zatčené odbojáře. Zdeněk Fink se proto s neuvěřitelným štěstím dostal na svobodu. Od té dobu už o něm nikdy nikdo neslyšel. Ať už byl jeho osud jakýkoliv, trest za zradu, práci pro gestapo a řadu ztracených životů statečných odbojářů, ho bohužel minul.
Zdroje informací: https://www.vhu.cz/exhibit/zimerman-vaclav-narodni-mstitel/
