Článek
Předehra k tragédii
Dne 11. prosince 1970 došlo nedaleko obce Řikonín u Tišnova k tragédii, která byla ve své době pátou nejhorší v celé naší historii. Běh událostí, který skončil tragickou nehodou, začal tím, že nákladní vlak směřující do Brna začal nabírat zpoždění. Kvůli tomu dostal signál k zastavení u vjezdu do stanice Řikonín. Dlouhý nákladní vlak svým koncem zasahoval až na viadukt, který ve výšce 30 metrů překlenuje údolí Říčky Libochovky.
Kolem sedmé hodiny ráno však stejným směrem mířila i osamocená lokomotiva, která se navracela do depa. Provoz na tomto vytíženém úseku řídila ten den hláskařka, která byla poprvé v samostatné službě. Žádné jiné zabezpečení však trať neměla. Nezkušená pracovnice situaci vyhodnotila špatně a lokomotivu pustila na stejnou kolej, na níž stál čekající nákladní vlak. Žena si svoji chybu uvědomila a snažila se narychlo zajistit v puštění nákladního vlaku do stanice. K tomu však již nedošlo, lokomotiva do nákladního vlaku vrazila a několik vagónů vykolejila.
Tragédii připomíná pamětní deska v češtině a polštině
Tragická srážka
V tuto chvíli ještě nešlo o žádnou tragickou nehodu. Vykolejené vagóny ale zablokovaly vedlejší kolej, což později vedlo ke katastrofě. Na tuto kolej se totiž řítil mezinárodní rychlík Panonia. Velkou část jeho cestujících tvořili polští železničáři vracející se z dovolené. V tomto případě opět selhal lidský faktor, neboť výpravčí z Řikotína nevyužil asi 45 vteřin, které měl na to, aby dal Panonii signál k zastavení.
Na viadukt navíc vjel rychlík ze zatáčky, takže strojvedoucí spatřil překážku v poslední chvíli a nestačil ani začít brzdit. V rychlosti 90 km/hod tak rychlík narazil do vykolejených vagónů a celý vlak se začal trhat. To však bylo v konečném důsledku vlastně štěstí. Lehátkový vůz a vůz jídelní se zřítily do třicetimetrové propasti pod viaduktem, naštěstí sebou ale nestrhly vagóny ostatní. Konečný účet neštěstí činil 31 mrtvých a 18 zraněných. Pokud by však s sebou první dva vagóny strhly i ti ostatní, mrtvých by bylo nepochybně mnohem více.
Z 31 mrtvých bylo 30 občanů Polska a jedna Češka. Odklízení trosek pod viaduktem trvalo přivolaným vojákům dva dny a postupem času zde vzniklo několik improvizovaných památníčků, které doplnila i oficiální pamětní deska s nápisem v polštině a češtině. Za nehodu byla odsouzena zmíněná hláskařka, která dostala trest 6,5 roku vězení a také výpravčí z Řikonína, kterému soud vyměřil 4,5 roku.
