Článek
Sociální sítě jsou občas nevyzpytatelné a autoři příspěvků i komentářů zapomínají často na dobré vychování, pokud ho tedy vůbec mají.
Dnešním zamyšlením si připomeneme všude přítomnou lidskou nevraživost, netoleranci a také bezohlednost. Vše začíná v diskusi na sociální síti, kterou používá většina z nás. Největší česká facebooková skupina zaměŕená na hodnocení kempů a jejich služeb, čítající přes 62000 členů, poslouží jako tester nálad ve společnosti lidí, kteří si našly oblibu v kempování. Rovnou upozorním na to, že i v této, jinak mírumilovné, komunitě to vře. Pokračování článku najdete pod obrázkem.
Titulní stránka
Vše začalo slušným mírumilovným dotazem, dokonce obsahoval i slovíčka „prosím“ a „děkuji“. Cituji: „Dobrý den, přátelé. V létě plánujeme návštěvu kempu na Moravě a na Slovensku. Jedeme pod stan. Můžete mi prosím doporučit nějaký kemp, kde máte dobrou zkušenost s pobytem se psem? Jedná se o střední plemeno a dobře vychovaného psa. Všem přeji krásnou dovolenou a děkuji za inspiraci.“
Zcela nevinný a slušně položený dotaz vyvolal vlnu kritiky, zbytečně vyhrocených reakcí, které jejich autoři okořenili na důkaz váhy jejich názoru vulgarismy. Celá diskuse se začala místo poskytnutých tipů na kemp točit okolo psů a nakonec i dětí v kempu. Podle některých názorů pes do kempu nepatří. Například profil s názvem Marie Hanusová se vyjádřil, opět cituji: „Se psem do kempu nejezděte. Váš může být vychovaný, ale dalších deset nevychovaných na něj bude ve dne i v noci štěkat.“ Netrvalo dlouho a přichází odpověď z profilu s názvem Aneta Malá. Cituji: „Možná je ten pes více vychovaný než tvoji uřvaný parchanti.“ Nakonec se do debaty přidávají další a další lidé. Odcituji jen pár komentářů a vrátíme se k problému.
„Ani uštěkaný čokl, ani uřvaný parchant do kempu, ani jinam, nepatří!“
„Náš pes je poslušný a stačí mu dát jasný povel. Na ty nevychované smrady pobíhající po kempu jejich rodiče řvou a oni si z toho nic nedělají. Za pět minut už opět hulákají na celé kolo.“
„Co čekáte od lidí? Pes je dnes pro mnohé víc než dítě, hovna si po psisku v kempu ale neseberou.“
„Po vzoru některých kaváren a restaurací by měl být vstup dětem i zvířatům zakázán.“
„Dnešní děti poroučí svým rodičům a nerespektují je. Nejhorší kombinace v kempu i jinde je pak nevychovaná děcko i psisko.“
„To je tu hlupáků. Naše děti i pes jsou vychované, nikoho v kempu nijak neobtěžují. Pokud chcete jet někam, kde budete mít klid, nejezděte do kempu, ale vyrazte někam mimo civilizaci.“
„Problém není ani v dětech, ani ve psech. Ten hledejte u rodičů.“
„Uječený děcka, ukňučený zablešený čokly fakt za sousedy nechceš. Nejhorší jsou rodiče kteří chtějí pro svoje děti po 22. hodině naprostý klid, ale to, že jejich děti celý den řvaly 4 metry od nás, to je nezajímá. Jsem pro zákaz dětí i psů v kempech, aspoň v některých.“
To jsou reakce těch slušnějších. Výrazy mnohých lidí jsou nepublikovatelné. Ale co tedy s tímto problémem? Více dbát na umírnění dětí i psů? Vyčlenit v kempu část pro návštěvníky se zvířaty, jinou část klidovou a jinou pro rodiny s dětmi? Nestačilo by trochu tolerance? Trochu lidskosti? Téma je natolik složité, že se k němu jistě brzy vrátíme. Vraťme do kempů lidskost, slušnost, úctu a toleranci.
