Článek
Kousek od Bratislavy, hlavního města Slovenska se v části Podunajských Biskupic stala kuriózní nehoda. Jejími účastníky byl bagr a kůň v jehož sedle seděla 13letá dívka. Kůň srážku nepřežil.
Ještě v březnu se instruktor vydal se 13letou jezdkyní a její matkou na vyjížďku s koňmi. Proč zrovna po silnici není jasné, ani to, proč 13leté dítě jelo poslední v řadě, kde na něj ani matka a ani instruktor neviděli. Štvavé články otočili hněv skupiny milující koně proti řidiči bagru. Informace se přebírala z jedněch zpráv do druhých a vždy se nějaká informace upravovala ve prospěch jezdců na koních.
Jak ale bezprostředně po nehodě uvedl instruktor pro média, jela 13letá jezdkyně poslední v řadě a on měl mávat na řidiče blížícího se traktoru aby zpomalil. Kde tedy mohla nastat chyba? Téměř všichni označili řidiče za bezohledného člověka, který nedbal znamení a ohrozil skupinu lidí i koní. Je tomu ale skutečně tak?
Představme si situaci, kdy za sebou jedou tři koně po krajnici, zezadu vyjede ze zatáčky traktorbagr. Je to stroj a nepohybuje se nijak rychle, ale za to hlučněji. Jezdec sedící na koni mává rukou a dává znamení ke zpomalení. Jak to může řidič chápat? Musíme si nejprve uvědomit, že řidič projíždějící se strojem okolo koní sleduje obě strany, svou krajnici, která se se strojem může utrhnout a ten se převrátí a také druhou stranu, kde jede skupina jezdců. Pokud tedy zaregistruje mávání ke zpomalení, je mu zřejmé, že znamení je určeno jemu a ne jezdcům vzadu? Nemůže ho chápat tak, že jezdci si dávají znamení ke zpomalení a řidič tak může bezpečně projet?
Když projížděl okolo skupiny jezdců, poslední kůň v sedle se 13letým dítětem začal couvat a to rovnou pod traktor. Došlo k nárazu, řidič zastavil. Kůň musel být v důsledku vážného zranění utracen. Instruktor přivolal policii, ta označila za viníka koně a věc řešila jako škodovou událost, bagrista pokračoval v jízdě. Tím by to mohlo skončit.
Neskončilo. Sítě byly zaplaveny statusy o bezcharakterním vrahovi koní, tedy řidiči bagru. K věci se vyjadřovaly koňské celebrity, právníci a zejména laická veřejnost. Drtivá většina znala viníka, kterého označila na základě svých emocí. Nikdo se ale nezamyslel nad tím co šlo ze strany jezdců na koních udělat lépe. Hlavně, i když jim to zákon nepřikazuje, se vyhnout silnicím a nevyhledávat ani jiná podobně riziková místa a trasy, jistě ne s dětmi v sedle. Rozhodně není dobré nechávat nejslabšího jezdce vzadu, bez neustálé kontroly.
Proč ale oživujeme tento příběh, kde naštěstí nezemřel žádný člověk? Podobné situace se stávají i v Česku a nejsou nijak ojedinělé. Nejde jen o jezdce na koních, ale i o cyklisty. Těch nehod s podobným scénářem je mnoho. Projíždějící vozy často zachytí jezdce, cyklisty i chodce, občas se tragédie nestane jen díky pár centimetrům. Bezohlednost není na místě ani u jedné ze skupin,ať jde o řidiče, cyklisty nebo chodce.
Často vidíme jak se vřítí chodec na přechod a nedbá rychlosti blížícího se vozidla. I kdyby byl chodec v právu a řidič jel v obci třeba 80 km v hodině, chodci jeho pravda zdraví nebo dokonce život nezachrání. Policie, BESIP, pojišťovny, školy a jiné organizace se snaží svou osvětou působit na účastníky silničního provozu, ti ovšem bývají často stále slepí a hluší.
Máme tu období ostrého nízko položeného slunce, mlh, brzkého stmívání a ranních námraz, buďme proto opatrní. Mysleme na možné důsledky našich rozhodnutí, která mohou ovlivnit další desítky jiných lidí. Není dne. aby se nestala nějaká zbytečná nehoda a aby u ní někdo nezemřel.
Ať jezdíte, běháte nebo chodíte po silnicích, dbejte na bezpečnost svou i ostatních, používejte reflexní prvky a hlavně myslete. To, že vám dá tisíc samozvaných facebookových odborníků na všechno za pravdu ještě neznamená, že jí máte. A i kdyby, zdraví nebo život to opravdu nikomu nevrátí.
