Článek
V roce 2019 světoznámou pařížskou památku zachvátil obrovský požár a celý svět zůstal v šoku. Během pár hodin plameny zničily věž, dvě třetiny střechy a interiér byl také významně poničen. Ani po dvou měsících vyšetřování nebyla s definitivní jistotou určena příčina kromě toho, že nešlo o úmysl.
Notre-Dame v té době procházel částečnou rekonstrukcí, a protože se našel nedopalek, jedním z důvodů mohla být neuhašená cigareta některého z pracovníků. Mohlo jít ovšem také o elektrický zkrat. Katedrála neměla žádný systém protipožární ochrany, takže odborníci oheň označují jako „předvídatelné překvapení.“
Ať tak či onak, oheň způsobil obrovskou škodu majetkovou, historickou, a nejen pro Pařížany také sentimentální. Není proto divu, že celý svět přispěchal 860ti leté budově na pomoc, ale nešlo jenom o peníze potřebné na obnovu. Panovaly obavy, že návrat katedrály do původní podoby je v dnešní době nereálný kvůli nedostatku řemeslné zručnosti a znalosti historických technik. Vždyť vnitřní dřevěná konstrukce podpírající střechu pocházela ze třináctého století.
Nádhera dokonaného díla a roky dřiny jsou prozatím v médiích trochu zastíněné osobnostmi světové politiky, kteří se na velkolepé znovuotevření 7. prosince do Paříže sjeli na pozvání prezidenta Macrona. Pozornost tisku byla upřena na nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který do jisté míry stejně jako katedrála vstal z popela, anglického prince Williama nebo prezidenta-bojovníka Volodymyra Zelenského a jejich třaskavé diplomatické schůzky.
V politicky turbulentní době je pochopitelně na místě věnovat pozornost debatám světových lídrů, ale přece jen důvod, pro který se v Paříži sešli, by neměl být záminkou k zastínění obnovy historického skvostu, kterým katedrála Notre-Dame bezesporu je.
Pojďme se tedy podívat na to, co se v katedrále za pět let od rozsáhlého požáru, který rozplakal svět při podívané na padající věž a hořící střechu, změnilo.
Právě padající věž se stala synonymem tragédie a byla často mylně označována za středověkou, ale ve skutečnosti byla vyměněna již jednou kolem roku 1790 v rámci neogotické rekonstrukce, protože byla považována za nebezpečnou.
Tentokrát byly na vytvoření masivního dřevěného základu věže uplatněny jak tradiční, tak počítačové metody a identická replika věže, vyrobená z 500 tun dubu pokrytého 250 tunami olova, byla na své místo vyzdvihnuta největším evropským jeřábem.
Na dřevěnou konstrukci podpírající střechu bylo použito 1500 pečlivě vybraných stromů ve francouzských státních lesích a nahoru byl osazen nový pozlacený kohout, protože ten původní při požáru spadl a byl příliš poškozen na to, aby ho bylo možné kvalitně opravit.
Zřejmě největším překvapením, které musí oslnit každého již jen z dostupných videí a fotografií, je nový lesk celé kamenné budovy. Ten je výsledkem neskutečné práce týmu restaurátorů, kteří každý centimetr očistili od staletých nánosů, popela a olověného prachu z padající střechy, a zničené kusy vytesali z kamene, který byl stejně jako ten původní vytěžen v regionu Oise v severní Francii.
Externí sochy byly vážně poničeny tlakem vody z hadic při hašení požáru. Některé z nich byly opraveny, jiné počítačově naskenovány a znovu vyrobeny z vápence.
Největší viditelnou proměnou ale prošla vitrážová okna, která sice ohněm poškozená nebyla, ale zato na nich byly nánosy staleté špíny, prachu a pozůstatku kouře. Každý kousek byl vyňat, vyčištěn a vrácen na původní místo. Výsledkem jsou jasné a zářivé barvy zářící z čistého vápence zdí katedrály.
A nezapomeňme ani na dominantu hlavní lodě katedrály, kterou spolu nepřehlédnutelnou růžovou vitráží tvoří varhany, jejichž 8 tisíc píšťal se také dočkalo důkladného vyčištění. Ta nejdelší z nich měří úctyhodných 9.7 metru a naštěstí pouze jedna z nich byla požárem poničena. Poté, co se varhany a píšťaly vrátily na své místo, bylo nutné je znovu naladit pro akustické prostředí katedrály, což byl velmi náročný proces trvající 6 měsíců.
To je pochopitelně pouze výčet hlavních a nejviditelnějších změn a nejobtížnějších prvků renovace. Opraven musel být i oltář, zvony, obrazy, měděné sochy a vyrobeny nové lavice, které byly požárem zcela zničeny. Žádný drobný detail nebyl vynechán a výsledek je naprosto úchvatný. Chrám Matky Boží skutečně vstal z popela.
Znovuzrozená katedrála Notre-Dame je přístupná veřejnosti od 8. prosince, přesto ale budou ještě nějaký čas probíhat zejména venkovní práce.
Pravděpodobně největší restaurační zázrak století dokázal, že stále ještě existují kvalifikovaní řemeslníci, kteří umí trpělivě a kvalifikovaně pracovat se starými technikami, takže i mnoho dalších generací se může těšit z architektonického skvostu, jakým katedrála Notre-Dame bezesporu je.
340 tisíc dárců ze 150 zemí, kteří dohromady na obnovu složili 846 milionů eur a 2000 řemeslníků neúnavně pracujících více než 5 let na projektu století, si rozhodně zaslouží velký obdiv a hlavně aplaus.
