Česko na chvostu, v digitalizaci jsou lepší Irové i Portugalci. Jak to bude s transformací dále?

Digitální revoluce začala. Česká republika se v posledních letech snaží o snížení osobních záležitostí a usiluje o jejich přenesení do online prostoru. Česko tedy pevně aspiruje na digitální transformaci mnoha oblastí napříč společností. To potvrzují už dlouhodobé vládní cíle, mezi které patří například strategie Digitální Česko. Vedle toho koordinuje svá opatření s hlavními strategiemi EU (za všechny třeba Digitální dekáda). Přesto je Česká republika v porovnání s evropskými státy spíše podprůměrem.

Evropská komise každý rok uděluje evropským státům vysvědčení o stavu digitální společnosti v podobě tzv. DESI indexu (Digital Economy and Society Index). Česká republika se v tomto hodnocení pravidelně umisťuje až ve druhé polovině. Ani minulý rok nebyl výjimkou. Podle zprávy Evropské komise z roku 2022 se Česká republika umístila na 19. místě z 27 členských států. Oproti předchozímu roku si tak bohužel o jednu příčku pohoršila.

Česko dosáhlo od roku 2017 poměrně významného pokroku v celkovém skóre DESI, které se mírně zlepšilo. I přesto je stav stále nepříznivý. Tradičně nejsilnější výsledky máme podle Evropské komise v oblasti lidského kapitálu. Zlepšení jsme zaznamenali i v oblasti digitálních veřejných služeb a v konektivitě, tedy pokrytí pevným a mobilním širokopásmovým připojením. Naopak jsme se zhoršili v integraci digitálních technologií, konkrétně v jejich integraci do podniků a elektronického obchodu.

I přes různé bariéry v digitální transformaci Česka pozorujeme, že se veřejné služby a státní administrativa pomalu a jistě přesouvají do digitálního světa. Průzkum od Česko.Digital ukázal, že 41 klíčových aktérů za dobrý příklad zavedení technologie považuje BankID, Portál občana, datové schránky, eRecept a Lítačku. Pojďme se společně podívat na tyto povedené projekty, které usnadňují život občanům i firmám.

V Česku bylo vytvořeno několik identifikačních prostředků. Bankovní identita je metoda digitálního ověření totožnosti, díky níž získáme přístup ke všem službám eGovernmentu.

Pro bezpečnou komunikaci se státem byl dále vytvořen Portál občana, který funguje jako rozcestník pro další portály. Uživatel si tak může odkudkoli zkontrolovat platnost dokladů, založit či změnit živnost nebo třeba nahlédnout do katastru nemovitostí.

Dále byl uveden do provozu systém datových schránek, elektronického úložiště, jehož prostřednictvím si už od roku 2009 může občan vyměňovat dokumenty se státní správou. Tato služba nám umožňuje například podání daňového přiznání, zažádání o rodičovský příspěvek nebo odeslání daně z převodu nemovitosti.

Velký průlom nastal po letech i ve zdravotnictví: Místo papírové formy lékařského předpisu nám chodí SMS s QR kódem, který slouží pro vyzvednutí našich léků. eRecept nahrazuje nečitelně naškrábané klasické recepty, lékař ho vystaví v digitální formě (přes SMS, email, aplikaci).

V neposlední řadě došlo k digitální proměně Lítačky z klasické plastové karty do mobilní aplikace. Díky této aplikaci máme všechny informace o cestách po Praze a ve Středočeském kraji na jednom místě. Nejenom že si v PID Lítačce snadno vyhledáme nejvýhodnější spojení, ale aplikace nám zároveň doporučí i jízdenku, kterou si můžeme obratem pohodlně koupit.

Vidíme, že existuje řada úspěšně implementovaných digitálních projektů. V oblasti digitalizace je ovšem pořád na čem pracovat. Česko i nadále usiluje o nové online platformy, které lidem usnadní a urychlí procesy. Aby digitální procesy běžely efektivně, chce to taky zaměřit se na posílení těch slabších stránek.

Evropská komise v DESI indexu za rok 2022 popisuje budoucí vývoj digitalizace v České republice s novou vládou v čele celkově v pozitivním duchu. Ve své zprávě uvádí, že první hmatatelnou reformou nového kabinetu je vytvoření ústředního týmu pro e-government, který bude koordinovat digitální transformaci veřejné správy. To už se stalo. Vznikla státní Digitální a informační agentura (DIA).

Budoucí směr digitalizace Česka se bude odvíjet od plnění vládních cílů. Hlavním záměrem je reformovat správu dat, podporovat používání otevřených dat a transformovat datová centra na propojený datový fond. Vláda také plánuje upravit mzdové pracovní podmínky, aby přilákala více IT profesionálů pro práci na digitální transformaci veřejné správy.

Digitální transformace je pro všechny státy důležitou výzvou do budoucna. Právě pandemie Covid-19 nám ukázala, jak snadno může dojít k omezení osobního kontaktu, a stala se impulsem k přesunu řady činností do online prostředí. Digitální transformaci najednou všechny státy vnímaly jako hlavní prioritu. A tento pozitivní trend zasáhl i nás v České republice. Nevyhýbejme se digitálnímu světu, ba naopak – buďme jeho součástí a prošlapávejme nové digitální cesty.

My v Česko.Digital jsme už začali. Jsme komunita lidí, kteří ve svém volném čase pomáhají státu i nestátním organizacím a mění tak Česko k lepšímu. Chceš taky? Přidej se k nám přes join.cesko.digital!

Autorka: Aneta Písaříková

Editorka: Barbora Berková

Korektorka: Silvie Mitlenerová