Úřednictvo sdělilo, co brzdí pokrok technologií. Co na to říkají experti na digitalizaci?

Z ročního průzkumu Česko.Digital vzešlo sedm největších problémů, které mají nejspíš vliv na využití technologií ve státní správě a samosprávě. Zeptali jsme se tří klíčových hráčů na poli digitálních technologií, co na ně říkají. Bariéry pokroku komentuje ředitel Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd, vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš a strategická ředitelka Česko.Digital Veronika Quek.

Na základě odpovědí od zaměstnanců státní správy a ročního mapování státní správy a samosprávy vzešlo z průzkumu Česko.Digital sedm největších problémů v otázce plného využití digitálních technologií:

„Jsem rád, že se podařilo zformulovat některé z velkých problémů, které brzdí efektivní využití technologií ve státní správě. Je zde značná shoda s tím, jak vnímáme situaci v DIA, a proto v DIA plánujeme přímou i nepřímou pomoc úřadům v těch nejproblematičtějších oblastech. Chtěli bychom také ovlivňovat státní správu tak, aby se podařilo odstranit některé hlubší příčiny neúspěchů v digitalizaci – např. nedostatek kvalitních odborníků způsobený jejich odlivem do soukromé sféry, která je dokáže lépe zaplatit, či nesoulad výše odměn a podstupovaných rizik a přemíru byrokracie, která úřady dusí,“ říká ředitel Digitální a informační agentury.

„Naše zjištění potvrzují výsledky průzkumu také v oblasti kultury ve státní správě a přístupu k technologiím. Pro využití technologií tak, aby občan jasně pocítil jejich přínos, je potřeba kultura otevřené zpětné vazby, testování a agilní přístup, což nyní velmi chybí,“ doplňuje Martin Mesršmíd.

„Děkuji za vaši snahu posouvat státní správu v digitální oblasti a za snahu pomoci úředníkům v porozumění novým technologiím i jejich implementaci. Výsledky průzkumu jsou zajímavé, ale nejsou až tak překvapivé. Kromě všech zmíněných problémů tu existuje ještě jeden zásadní problém, o němž jsem mluvil už na jaře. Platy IT specialistů ve státní sféře. Aby stát dobře fungoval, musí v něm pracovat skvělí odborníci. Ale dokud budou platy ve státním sektoru o třetinu nižší než v komerční sféře, tak špičkové odborníky ani odbornice na IT pozice prostě nepřilákáme. Je třeba změnit platovou třídu pro IT specialisty a specialistky i jejich odměny u strategických projektů. Uvědomme si, že v Česku pracuje ve státním IT dvakrát až třikrát méně odborníků než v okolních státech,“ říká vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš.

„Právě abychom uměli lépe definovat problémy, najít vhodná řešení a věděli, jak je implementovat, jsme založili Digitální a informační agenturu jako expertní centrum, které dokáže přinést zlepšení rychleji než dosavadní rozdrobené agendy mezi ministerstvy. Její pracovníci mají nejen příslušnou kvalifikaci, ale i zkušenost, aby byli schopni identifikovat hlavní faktory zamezující zavádění nových technologií. Dosavadní dodavatelské firmy totiž často zavádění nových technologií nejrůznějším způsobem blokují, aby nepřišly o svůj status. Jsem přesvědčen, že s přispěním DIA jsme schopni prolomit onen začarovaný kruh, kdy výsledný produkt neodpovídá očekávání, úřednice a úředníci jsou zklamaní, protože nedojde ke slibované úspoře času či práce, a v důsledku toho se pak u nich zvyšuje nedůvěra v nové technologie a neochota se dál vzdělávat,“ doplňuje Bartoš.

„Naší snahou by ale zároveň mělo být nejen dodávat nové technologie a učit úředníky a úřednice novým digitálním dovednostem a znalostem těchto technologií, ale také flexibilitě, kreativnímu myšlení a komunikaci. Nikdo na úřadě by se neměl bát zeptat se svých kolegů na to, jak oni pracují s danými procesy, co jim usnadňuje práci a jak je to třeba na jiném resortu. Vnímám v tomto ohledu pozitivní posun a věřím, že si státní správa může vzájemně předávat řadu užitečných rad a dovedností,“ dodává.

„Využití technologií ve veřejné sféře představuje čím dál naléhavější výzvu. Jde o složitý systémový problém, který vyžaduje hlubší analýzu vzájemných vztahů mezi různými částmi systému a analýzu zpětných vazeb, které mohou buď vyvažovat, nebo posilovat existující problémy. Nejde o jednoduchý úkol, ale naším cílem je jej řešit,“ popisuje současný stav strategická ředitelka Česko.Digital Veronika Quek.

„Koordinované úsilí a spolupráce jsou stěžejní prvky. Nevyhnutelně musíme mít všichni společnou vizi a metriky, protože v současnosti existuje mnoho různých interpretací a měření úspěchu. Bez jasné definice úspěchu dochází k rozmanitosti strategií a cílů různých orgánů, což vede k neefektivním investicím a nevhodným řešením. Je tedy klíčové, abychom stanovili jasnou cestu a pracovali na společných cílech – tak nejspíše dosáhneme pozitivních výsledků,“ říká Veronika Quek.

„V reakci na dnešní situaci je klíčovým faktorem spolupráce a vytvoření společné vize. Snažíme se všechny přivést k jednomu stolu. Cesta k efektivnímu využití technologií ve veřejné sféře je náročná, ale jsme odhodlaní tuto výzvu přijmout a hledat inovativní řešení pro budoucnost,“ doplňuje.

Povědomí a postoje uživatelů k digitálním produktům ve státní sféře, jako je Portál občana, Portál veřejné správy, Datová schránka, Identita občana a Mobilní klíč, zkoumali letos na jaře Galina Avanesjan a David Lustig.

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu minulý rok zkoumal státní zaměstnance a úředníky pohledem jejich výkonu práce.

Data o využívání internetu při kontaktu se státní správou v ČR přinesl Český statistický úřad v roce 2020.

Motivace a přístup státních úředníků k řešení úkolů ve veřejné správě bylo téma diplomové práce Lenky Kozelkové na Institutu sociologických studií Univerzity Karlovy.

Také vám to není jedno? Přiložte ruku k dílu. Nyní hledáme experty*expertky na digitalizaci státní správy.