Občan může rozhodovat o veřejných financích: 5 dobrých příkladů participativních rozpočtů z Francie

Díky Česko.Digital vznikl v Česku projekt Cityvizor, který přináší transparentní přehled o financování obcí. Jak ale můžeme ještě více využít digitalizace ve společný prospěch?

Když přijde řeč na participativní demokracii, většina lidí si nejčastěji vybaví participativní rozpočet. Funguje to jednoduše: obec dá k dispozici rozpočet, který se následně rozdělí mezi různé projekty navržené občany. Za tímto na první pohled jednoduchým principem se však ukrývá rozmanitá škála možností…

Od roku 2018 probíhá ve městě Angers participativní rozpočtování prostřednictvím digitální platformy Decidim. Ta umožňuje obyvatelům předkládat návrhy projektů, které pokrývají široké spektrum oblastí působnosti města: územní plánování, sport, kulturu, životní prostředí a další. Občané tak mohou navrhovat projekty, které spadají do nejrůznějších kategorií.

V prvním hlasování o přidělení části obecního rozpočtu si obyvatelé zvolili 2 projekty týkající se územního plánování a ty byly městem zrealizovány. Od té doby město každoročně financuje nejméně 9 vítězných projektů na různá témata. V celkovém součtu to dělá 47 realizovaných projektů.

Decidim veřejným institucím umožňuje vysvětlovat účastníkům, co se v každé jednotlivé fázi děje. Díky tomu je zaručena transparentnost a občané mají přehled o časové ose a průběhu celého participativního procesu.

V roce 2019 se okres Indre-et-Loire rozhodl spustit 2 participativní rozpočty současně: první pro všechny občany okresu a druhý určený mladým lidem do 18 let. Pro druhý jmenovaný byl vyčleněn roční balíček 300 000 eur (v přepočtu přes 7 milionů korun) na financování „projektů mládeže“. Na domovské stránce participativní platformy okresu se mladí uživatelé mohou prokliknout na rozpočet, který se jich týká.

V rámci tohoto projektu proběhly na několika základních a středních školách v okresu workshopy, během kterých učitelé pomáhali svým žákům formulovat nápady, které by bylo možné zadat na digitální platformu.

O vítězných návrzích hlasovali všichni mladí obyvatelé. Projekty cílily zejména na zlepšení každodenního života ve školách, mladí občané si přáli například více zeleně nebo nová sportoviště. Představeny byly také kulturní projekty, jako třeba zřízení nahrávacího studia pro online rádio. Některé studenty také napadlo postavit na školní pozemky včelí úly, které by vyrobili žáci středních škol se zaměřením na design.

V rámci boje proti globálnímu oteplování a znečištění ovzduší spustilo město Bordeaux v lednu roku 2021 participativní rozpočtování propojené s programem „Vysaďme 1 milion stromů“. Cílem této rozsáhlé akce na podporu rekultivace je vysadit na území metropole 1 milion stromů během příštích 10 let. Participativní rozpočet má také za účel zapojit občany a zvýšit povědomí o aktuálních otázkách životního prostředí.

Metropole Bordeaux poskytla pro projekt, první svého druhu ve Francii, ze svého vlastnictví 7 pozemků. Díky němu ve městě vzniknou „ostrůvky osvěžení“, které posílí biologickou rozmanitost. Plochy pro výsadbu navrhlo několik sdružení, která díky finanční a technické pomoci od města budou moci se zalesňováním a úpravami začít již tuto zimu (zima 2022). Občané mohli přímo na platformě reagovat na jednotlivé návrhy a hlasovat pro ty, které upřednostňovali – vybírali mezi lesíky, sady, parky a komunitními zahradami.

I město Antibes-Juan-les-Pins přistoupilo k participativnímu rozpočtování po svém: v kompetenci jej mají rady městských částí.

Občané sdruženi v radě městské části navrhují každý rok několik projektů na úrovni své čtvrti v konkrétních oblastech působnosti: životní prostředí, způsob života, čistota, zlepšení silniční infrastruktury, bezpečnost, oživení čtvrti, solidarita a propojení mezi generacemi. V tomto případě nemají rozpočet předem stanovený, ale obec většinu navržených projektů začleňuje do svých stávajících veřejných politik nebo je financuje.

Vše funguje elektronicky, systém však samozřejmě jde ruku v ruce s častými osobními setkáními, která se v různých čtvrtích pořádají. Díky digitalizaci je možné oslovit více obyvatel, než kdyby komunikace probíhala pouze osobně. Základem je ale stále přístup, který se osvědčil – být občanům blízko a vést s nimi dialog na občanské úrovni. Odtud pochází název participativních rozpočtů v Antibes: „blízké kampaně“.

V roce 2020 město Paříž poprvé uspořádalo hlasování o participativním rozpočtu principem tzv. jugement majoritaire. Pařížané svůj názor vyjadřovali tím způsobem, že projektům přidělovali určité hodnocení, podobně jako slovní známkování ve škole. Mohli vybírat z následujících možností:

Samostatnou kategorii tvořily projekty týkající se města Paříže a zvlášť byly zařazeny projekty související s jednotlivými městskými obvody. Občané byli vyzváni, aby v každé kategorii hlasovali alespoň pro 4 projekty.

Tento způsob hlasování umožňuje získat lepší přehled o preferencích účastníků, odlišit mezi odpověďmi jemné rozdíly a snadněji odmítnout návrhy, které do kolektivních preferencí nespadají. Jednou z výhod této metody je, že dovoluje účastníkům plně vyjádřit názor na každý předložený projekt, čímž činí volby demokratičtějšími.

Jak je vidět, existuje tolik variant participativního rozpočtování, kolik je správních celků, přičemž každá z nich je trochu jiná a funguje více či méně odlišným způsobem. Je třeba také připomenout, že participativní rozpočet může vzniknout na všech úrovních – na úrovni okresu, metropole, města, městského obvodu, čtvrti… Tento postup se nyní ve Francii široce demokratizuje a zavádí jej řada správních celků.

Jak bude vypadat participativní rozpočtování zítřka? Na straně územních samosprávných celků je patrná například snaha zapojit navrhovatele projektů a jejich řízení již v dřívější fázi – tento model se bude v budoucnu pravděpodobně rozvíjet. V současné době zavádějí nebo plánují zavádět vlastní participativní rozpočty nejen správní celky, ale i jiné organizace.

Tento článek vznikl s čestným souhlasem organizace Open Source Politics. Francouzský originál napsala Coline Arnould.Do češtiny ho přeložila Lenka Koňaříková.

Korektura: Kateřina Sikorová