Úspěch Bank iD stojí na spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Projekt je inspirací pro celou ČR

Digitalizace státu ve společnosti bublá a nabývá na důležitosti už několik let, i přesto jste donedávna navštěvovali úřady, abyste podali daňové přiznání, podepsali smlouvu u dodavatele energií či zažádali o živnostenský list. Datové schránky měly se zmíněnými úkony pomoct a proces urychlit.

Začátek datových schránek přinesl složitý přístup a náročné přihlašování, které uživatele odrazovalo. Jednoduchý vstup a digitalizace v pravém slova smyslu přišla až díky Bank iD.

V roce 2020 se několik českých bank propojilo s jasným cílem. Vytvořit digitální produkt pro české klienty, s kvalitní podporou, dobrým UX (uživatelským zážitkem) a napojením na státní služby i soukromý sektor.

I přestože v průběhu vývoje rozhraní pro digitální identitu probíhala konkurenční válka –⁠ vznikaly 2 identické produkty dvou různých poskytovatelů –⁠, aktéři ze soukromého sektoru bankovnictví se nakonec propojili.

Vzniklo tak jedno řešení, ze kterého mohou profitovat všichni. V Česku je taková spolupráce, ze které těží občané i stát, opravdovou raritou.

Aby Bank iD mohlo fungovat na území Česka, museli politici schválit zákon, který markantním způsobem změnil způsob osobní identifikace v online prostředí. Nově vzniklý zákon umožnil vznik bankovní identitě – Bank iD.

Ve dvanáctém ročníku ankety Zákon roku 2020 nově schválený zákon vyhrál ve veřejném hlasování na základě stovek hlasů od podnikatelů z nejrůznějších oborů. To dokazuje zájem ze strany živnostníků i široké veřejnosti.

„Občas mi přijde, že existují projekty, na které stát není napojen. Myslím, že propojení s již existujícími projekty je lepší než vytvářet něco úplně nového,“ říká jeden z respondentů kvalitativního průzkumu Česko.Digital o postojích k digitálním technologiím.

Bankovní identita funguje jako elektronická verze občanského průkazu. Při komunikaci nejen se státem máte díky Bank iD ověřenou identitu. Stejně tak ji využívají společnosti k ověření totožnosti svých klientů – jednoduše a rychle.

Společnost Bankovní identita, která za Bank iD stojí, uvádí: „Díky jednoduchosti a rychlosti firmy snadno získají a ověří nového zákazníka, zaktualizují údaje těch stávajících a zrychlí online procesy díky předvyplnění osobních údajů.“

Nesmíme ale zapomínat, že se státem online komunikuje jen 26 % fyzických osob, což je podprůměr v EU (viz výzkum od STEM pro Nadaci OSF: Připravenost české společnosti na digitalizace veřejné správy).

O projektu Bank iD se mluví jako o největším digitalizačním projektu českého bankovnictví. Plošné nasazení určitě pomáhá a celý projekt dokazuje, že sdílení hotových věcí je klíčem k úspěchu. Podobně se o projektu vyjádřilo 41 politiků, vědců, novinářů, úředníků a zástupců firem a komerčního sektoru v Průzkumu klíčových aktérů.

I přestože je Bank iD využíváno napříč Českem i obory, banky nezapomínají na konkurenční válku. Poslední 2 roky byly pro firmu Bankovní identita ztrátové.

9 akcionářů, tedy devět českých bank, se na jaře 2023 dostalo do sporu – kdo se bude podílet na financování provozu Bank iD a jak se budou dělit příjmy. Neshody zdá se utichly s vydáním nových akcií.

A právě kvůli povaze těchto firem by v budoucnu mohlo dojít k rozštěpení produktu, které povede k problémům.

Švédsko, Norsko, Belgie a další země bankovní identitu využívají už roky. Ovšem digitalizace a kooperace soukromého a veřejného sektoru nemusí zůstat u Bank iD. Ve světě najdeme mnoho úspěšných příkladů spolupráce.

V Uruguayi inovativní partnerství mezi organizací občanské společnosti a ministerstvem zdravotnictví ukázalo schopnost vlády spolupracovat s nevládními organizacemi a benefity, které kooperace přináší.

Každý rok si Uruguayci vybírají ze zdravotního plánu veřejných, polosoukromých a soukromých poskytovatelů zdravotní péče.

Po spuštění jednoduše přístupného webu s veškerými daty o plánech mohly desítky tisíc uruguayských občanů činit informovanější rozhodnutí o tom, kterého poskytovatele zdravotní péče vybrat.

Ze stránek se občané dozvěděli průměrné čekací doby nebo cenu a poskytovatele mohli porovnávat mezi sebou.

Celý příběh a další příklady spolupráce si můžete přečíst ve zprávě World Bank Group z roku 2018 (strana 114).

Navzdory koordinačním mechanismům mezi vládou a ministerstvy se Malajsii nedařilo poskytovat úroveň služeb, již by veřejnost očekávala.

V roce 2009 proto veřejná správa hledala podněty ze soukromého sektoru, které by doplnily stávající snahy. Model „Blue Ocean Strategy“, tedy koncept manažerského poradenství ze soukromého sektoru, byl přijat s cílem podpořit spolupráci, rozdělit síly napříč ministerstvy, odděleními a agenturami a zvýšit efektivitu.

Implementaci Blue Ocean Strategy vedl Úřad hlavního tajemníka vlády. S rostoucím počtem iniciativ se vláda rozhodla zřídit Národní strategickou jednotku (NSU) v rámci ministerstva financí.

NSU měla za úkol usnadňovat strategickou spolupráci mezi ministerstvy, agenturami a soukromým sektorem, a také monitorovat implementaci iniciativ metody a pomáhat subjektům překonávat překážky.

Vláda zjistila, že vysoce trénovaní policisté místo hlídkování na ulicích tráví čas papírováním. V souladu s modelem přesměrovali několik úředníků do policejního oddělení. Výsledkem bylo zrychlení administrativní práce a uvolnění rukou policistů.

Dalším tématem k řešení na základě modelu byla přeplněnost věznic. Namísto posílání odsouzených k výkonu trestu do vězení je vláda poslala do armádních kempů, kde získali výcvik a šanci začít nový život.

Celý příběh a další příklady spolupráce opět ve zprávě WBG na straně 57.

Digitální identita je úspěšný digitální projekt, jenž dokazuje, že hledání spolupráce a rešerše aktuálních řešení může vést k znatelně lepším výsledkům, než kdybyste na to zůstali sami. Bank iD dokázalo propojit státní i soukromou sféru, což doufáme inspiruje i další projekty.

Autor: Jan Kaláb

Editorky: Lenka Vaculínová, Terézia Palaščáková

Korektorka: Silvie Mitlenerová