Článek
V komunitě expertních dobrovolníků a dobrovolnic Česko.Digital jsme hledali cestu k systémové změně pro Českou republiku a také jsme si pro sebe pojmenovali problém, k jehož řešení chceme svými aktivitami přispět:
Veřejná sféra neumí efektivně využívat potenciál technologií k řešení celospolečenských problémů a zhoršuje tak kvalitu života lidí v Česku.
Součástí této cesty byla také identifikace bariér nebo příčin, které k výše zmíněnému problému vedou. Domníváme se, že jedním z původců tohoto problému je absence sdílené vize. To brání využívání potenciálu technologií k řešení celospolečenských problémů. Jelikož data ohledně absence sdílené vize chyběla, pustili jsme se do vlastního průzkumu.
Celkový výsledek naznačuje, že v otázkách technologií nevíme, kam míříme. Navzdory rozdílům v působení nebo zkušenostech se aktéři shodli na tom, že společná a ucelená vize, jak užívat digitální technologie, u nás chybí. Dílčí snahy a vize sice existují v podobě jako Digitální Česko, ale chybí dostatečné a dlouhodobé zavedení do praxe. Nemusíme však upadat do digitální deprese, protože některé dílčí projekty v zásadě fungují.
Chybí společná koordinace a uživatelský komfort, myslí si lidé z médií
Mezi prvními máme před sebou pohled lidí z řad médií, kteří se shodují právě na chybějící společné a ucelené vizi. Chybí koordinace, důraz na občana a efektivitu, digitální technologie postrádají komfort. Přesto zástupci a zástupkyně médií nabízejí příklady, kde se můžeme inspirovat v zahraničí, a to především v Dánsku, Estonsku nebo Rakousku.
Někteří z nich si však myslí, že dobrým domácím příkladem jsou datové schránky nebo fungování Českého statistického úřadu při volbách. Také zmiňují Portál občana, prostředek pro kupování dálničních známek nebo iVysílání veřejnoprávní České televize. Klíčem k úspěchu jsou srozumitelná a jednoduchá řešení.
Akademici upozorňují na korupční potenciál
Lidé z akademické sféry postrádají lepší vládní komunikaci, přestože pro vzdělávací sektor existuje Strategie 2030. Problémem je ale tlak z vyšších míst bez vysvětlení přínosu a užitku. Jedním z dalších zádrhelů bývají předražené zakázky a korupční potenciál. V průzkumu byla také zmíněna připomínka, aby byly digitální technologie přívětivé i pro starší učitele.
Za dobré příklady akademici považují zavedení hybridní výuky, elektronický podpis nebo Lítačku. Akademici a akademičky jako svůj informační zdroj uvádí právnické časopisy nebo vzdělávací komunity na sociálních sítích a YouTube.
Neziskový sektor je nejkritičtější, ale i zde jsou dobré příklady
Dalšími oslovenými byli členové neziskových organizací, kteří přes společnou absenci ucelenosti zmiňují především snahy jednotlivců jako Michala Bláhy nebo komunity Česko.Digital. Spolupráce s ministerstvy vnitra a místního rozvoje je podle nich dobrá, ale chybí jim celková vládní organizace. Postrádají totiž politickou vůli, digitalizační transformace jako taková není dostatečně rychlá a přenášení do praxe bývá bolestivé.
Právě lidé z neziskové sféry se zdají být nejkritičtější, současný stav na státní úrovni nehodnotili. Upozorňují na absenci motivace a očekávají, že s něčím novým a fungujícím přijde vicepremiér pro digitalizaci. Přesto také chválí datovou schránku a e-identitu. Zmiňují dobré fungování aplikací od Člověka v tísni během povodní a tornáda nebo podání žádosti o humanitární dávku. Rádi by se inspirovali severskými zeměmi. Podobně odpovídali zástupci a zástupkyně veřejné správy a samosprávy.
Politikům se líbí Portál občana a oblíbili si Zákony pro lidi
Zajímavé může být, že shodu nacházejí také politici a političky. Chybějící jednotnou vizi očekávají od Ivana Bartoše. Obecně si však chválí také aplikaci gov.cz a Czech Point, dříve používanou Tečku nebo digitální Finanční úřad. Nezapomínají zmínit ani produkty Českého úřadu zeměměřického a katastrálního nebo web zakonyprolidi.cz. V rámci dopravních záležitostí pak už dříve uvedenou Lítačku a Brno iD.
Odkud politici a političky čerpají informace? Od specialistů nebo zahraničních odnoží svých stran. Z technologicky zaměřených zdrojů pak uvádějí Root.cz nebo Lupu.
Firmám kromě vize chybí metodické pokyny a zohlednění starší generace
Nakonec přicházejí ve shodě zástupci a zástupkyně firem. Právě firmy očekávají, že se propojí různí aktéři vycházející z dosavadních zkušeností, což jsme viděli v případě BankiD. Nemá se zapomínat na uživatele a obecná strategie má být doplněna také o metodické pokyny a postupy ke sjednocení izolovaných systémů.
Ačkoli byla v průzkumu zmíněna jako dobrý příklad Tečka, od jednoho zástupce firem zazněla registrace na očkování jako ukázka špatné praxe kvůli diskriminaci starších lidí bez digitálních kompetencí. Lidé z firem čerpají informace také ze sociálních sítí jednotlivých expertů na digitální technologie či na právo a média.
Co si s celkovými výsledky počít a jak je uvést do ještě lepší praxe?
Mezi jednotlivými oblastmi panuje obecná shoda. Ta největší je u zástupců státní správy, naopak podle výsledků průzkumu převládají rozdílné názory u politiků. Nejméně informací mají bohužel lidé z neziskových organizací a zástupci akademické obce.
V komunitě expertních dobrovolníků a dobrovolnic a největší civic-tech organizace Česko.Digital získáváme větší přehled o klíčových aktérech, a tak můžeme realizovat práci na systémové změně.
Věříme totiž, že se zlepší odstraňování čtyř klíčových bariér: absence vize, informací, kompetencí a financí. Měníme tak dlouhodobě Česko k lepšímu. Nakonec ale nutno upozornit, že data nejsou reprezentativní za danou oblast, ani za celou populaci.
Bližší informace o cestě naší organizace k systémové změně pro Českou republiku a k pojmenování problému, který chceme řešit, získáte ze záznamu komunitní online diskuse. Podívejte se také na prezentaci s mapou systémové změny v Miro.
Zaujalo vás to? Máte dotaz, připomínku, nápad nebo se chcete rovnou připojit? Přidejte se k nám do Slacku nebo napište na e-mail ahoj@cesko.digital.
Odebírejte naše newslettery a sledujte nás na Facebooku, LinkedInu nebo Twitteru, abyste zůstali v obraze.
