Článek
Představovat jednoho z nejlepších světových hudebních skladatelů všech dob Antonína Dvořáka je jistě zbytečné. Jeho skvělá díla znají i mnozí ti, kteří se jinak o vážnou hudbu nezajímají. My v Českém královském institutu chceme upozornit na méně známý, ale důležitý fakt, že Dvořákovu tvorbu už za habsburské monarchie opakovaně ocenil i panovník a rovněž český král František Josef I.
V dubnu roku 1901 byl Antonín Dvořák při příležitosti svých 60 narozenin spolu se spisovatelem Jaroslavem Vrchlickým jmenován císařem Františkem Josefem I. doživotním členem Panské sněmovny ve Vídni, což byla horní komora tehdejšího rakouského parlamentu. Jak uvedl web casopisharmonie.cz, příslušníci šlechty získávali členství v Panské sněmovně dědičně, rakouští státní občané do ní mohli být doživotně jmenováni císařem jakožto vyjádření ocenění zásluh o stát, vědu, umění či církev. Noviny Národní politika o tom 14. dubna napsaly: „Císař vlastnoručním listem jmenoval „řadu nových členů panské sněmovny a sice výhradně z řad mužů vědy, písemnictví a umění. Nalézá se mezi nimi také náš Ant. Dvořák, první to hudební skladatel ve sněmovně panské. Tím se dostalo jeho tvorbě největšího vyznamenání, jež u nás je možno.“
To je dalším důkazem toho, že Čechů, kteří ve svém oboru něco znamenali, dokázali se prosadit a byli přínosem, si vážili i u panovnického dvora a dokázali je za to patřičně ocenit. A o autoru opery Rusalka a dalších vynikajících hudebních děl to platí měrou vrchovatou. František Josef I. jej však už předtím poctil několika významnými cenami. Tak 17. června 1889, byl Dvořákův přínos české hudební kultuře oceněn jedním z nejvýznamnějších vyznamenání – habsburským Řádem železné koruny III. třídy. Tento řád patřil do kategorie všeobecných záslužných řádů a Dvořák se tímto udělením ocitl ve společnosti takových jmen, jako byli František Palacký, Jaroslav Goll či Vojtěch Hynais. O udělení řádu byl Dvořák zpraven 19. června 1889 stručným dopisem ministra kultu a vyučování Paula Gautsche von Frankenthurn – „Jeho císařské a královské apoštolské Veličenstvo ráčilo z nejvyššího rozhodnutí ze 17. června tohoto roku nejmilostivěji propůjčiti Vašemu vysokoblahorodí Řád železné koruny třetí třídy s prominutím taxy. Je mi obzvláštním potěšením podati Vašemu blahorodí zprávu o tomto nejvyšším vyznamenání.“ Gratuloval mu tenkrát mimo jiných i František Ladislav Rieger „Přeji Vám upřímně k vyznamenání, jež jste dostal od císaře pána; těší to nás Čechy všecky, že předce zase jednou český umělec dostal nahoře uznání.“
V roce 1898 se slavilo 50. výročí vlády císaře Františka Josefa a při takové příležitosti bylo zvykem udílení rozmanitých vyznamenání. Dostalo se i na Antonína Dvořáka, kterému byl 25. listopadu udělen čestný odznak pro vědy a umění Literis et artibus. Ten panovník roku 1887 sám založil a uděloval jej jen ve výjimečných případech.
Jeho pokoru před vyšší mocí, lásku k lidem a světu, vlastenectví a skromnost obdivovaly mnohé české osobnosti. Václav Havel, dramatik a bývalý český prezident, o Dvořákovi podle webu epochatimes.cz prohlásil: „Antonín Dvořák je jedním z těch velikánů našich dějin, který nám ukázal cestu a způsob, jak se můžeme nejlépe včlenit do širokých světových souvislostí tím, že jsme dobře sami sebou, že děláme dobře vlastní práci. On sám vstoupil do světového povědomí nikoli tím, že vykřikoval do světa své jméno a ukazoval na sebe prstem, ale obsahem svého bytí, svou prací, svými výkony, druhem své duchovnosti.“
Komponista Antonín Dvořák se prosadil svoji nadáním pílí a houževnatostí a stal se světově uznávanou osobností. I Češi mohli v té době dosáhnout zaslouženého respektu, jestliže se o to svoji prací zasloužili. A císařská ocenění jsou toho důkazem.
Odkazy
