Článek
Dánský král Frederik X. je podle AI zřejmě nejoblíbenějším evropským panovníkem. Vystřídal svou matku, královnu Margrethe II., v lednu 2024. Jeho nástup na trůn provázely obrovské oslavy a podporuje jej na 80% obyvatel Dánska. O takové popularitě se prezidentům může jenom zdát.
Velmi dobře si stojí i nizozemský král Vilém Alexandr, který každoročně slaví s celou rodinou tzv. Den krále (Koningsdag), jenž přitahuje miliony účastníků a sjednocuje společnost. U Švédů si vede výtečně král Karel XVI. Gustav, který je symbolem kontinuity. Důvěra veřejnosti v královskou rodinu je ve Švédsku i nadále velmi vysoká.
Nesmíme zapomínat ani na anglického krále Karla III., jehož královská korunovace dne 6. května 2023 se změnila ve velký triumf a těšila se velké pozornosti nejen u Britů, ale též v zahraničí. I on je ve své vlasti značně oblíbený, tak, jak byla jeho matka královna Alžběta II.
My v Českém královském institutu proto upozorňujeme na fakt, že panovnické rody zajišťují svým zemím stabilitu a společnost spojují. To je důležité si připomínat!
Jinak je tomu ovšem v republikách a to především v zemích, kde jsou prezidenti voleni přímo lidovým hlasováním. Ta se často zvrhávají v orgie nenávisti, zla a podrazů. A též po skončení voleb společnost často zůstává nesmiřitelně rozdělená.
Příkladem byly prezidentské volby v roce 2013, kdy jeden z kandidátů Karel Schwarzenberg musel čelit lživému inzerátu, který jej obviňoval se sympatií k nacismu. Ovšem takové unfair metody nejsou typické jen pro Českou republiku, ale i pro jiné země. Velmi vyhrocená kampaň se vedla před druhým kolem prezidentských voleb též v Polsku, kde proti sobě stáli kandidát vládní strany Občanská platforma, primátor Varšavy Rafael Trzasowski a nezávislý kandidát oficiálně podporovaný nejsilnější opoziční stranou Právo a spravedlnost, historik Karol Nawrocki. I v tomto případě se oba uchazeči nešetřili a pálili po sobě hodně ostrou municí.
V Rumunsku pak dokonce v prosinci 2024 tamní ústavní soud výsledky prvního kola prezidentských voleb rovnou zrušil se zdůvodněním, že volby ovlivnilo vměšování ze strany Ruska. Celá volba prezidenta se tak musela opakovat. Vítěz prvního voleb Calin Georgescu odmítl nařčení vůči sobě a zrušení voleb kritizoval. To zároveň odsoudila i Elena Lasconi, kandidátka, která s Georgescuem postoupila do druhého kola. To ještě více rozštěpilo už tak silně rozdělenou rumunskou společnost.
A dokonce i v tzv. kolébce demokracie USA se objevily úvahy, že tamní prezidentské hlasování v roce 2020 bylo zmanipulované a demokrat Joe Biden prý porazil republikána Donalda Trumpa pomocí podvodu.
Všech těchto svárů a nenávisti jsou monarchie ušetřeny, nehledě k tomu, že prezidentské volby stojí velké peníze. Stojí tedy za zamyšlení, zda by se také Čechy, Morava a Slezsko neměly změnit v konstituční monarchii, kde by zákony přijímal volený parlament a v jejich čele stál český král sjednocující jeho obyvatele.
Odkazy:
