Článek
Někteří rodiče selžou jak ve výchově, tak bohužel později i v přístupu k dospělému synovi, dceři.
Problém bývá v neschopnosti přijmout, že vaše dítě už není dítě, ale dospělý člověk, který je sám za sebe zodpovědný a jsou aspekty jeho života, kde už nemáte co dělat. Případně druhá stránka, někdy bohužel doprovázející tuto první - neschopnost pochopit, že dítě už vám nijak podřízené není, vaše autorita a období, kdy jste byli pečovatelé a vychovatelé, už skončilo.
Proto máme mezigenerační problémy a vtipy o tchánech, tchýních a starších rodičích obecně. Kvůli takovým, kteří se do všeho cpou a mají dojem, že ještě mají co dirigovat.
Milí rodiče dospělých potomků - oni už mají svůj život, zda budete toho života nadále součástí, je jejich svobodná volba, a vy si můžete tuto možnost nevhodným chováním uzavřít. Vaše výchova opravdu již skončila. Můžete svému dítěti poradit, když se zeptá nebo máte dojem, že to potřebuje - nicméně v klidu, a ne diktátorsky. Nemáte žádný nárok na určování směru v životě dospělého potomka, a to v ničem. Má už své, co patří jenom jemu.
Kritikou všeho a podsouváním toho, na co vy jste zvyklí, co vy chcete, jak by to podle vás mělo být - tím si zaručíte leda tak to, že budete v očích potomka nesnesitelní, a mnoho věcí ve svém životě vám oznamovat nebude, ani je s vámi rozebírat.
Měli jste svůj čas - jejich dětství a dospívání. Měli jste z nich vychovat slušné, dobré lidi, kteří se k vám budou i rádi vracet, měli jste je vychovat k samostatnosti - nejsou vaši domácí mazlíčci na celý život.
Jednou z rodného hnízda prostě vyletí, a vy je musíte nechat létat. Pak už je to na nich. Zásahy do jejich soukromí uděláte zle nejenom jim, jejich nové rodině, ale i sobě.
