Festival plodnosti v Japonsku - tradiční oslavy života a úrody ve svatyni Tagata

Tagata Jinja je malá, starobylá šintoistická svatyně v městě Komaki v japonské prefektuře Aichi nedaleko Nagoji, která je známá především díky svému každoročnímu festivalu plodnosti, tzv. Hōnensai nebo „Honen Matsuri“. Svými kořeny sahá tato svatyně více než 1500 let do minulosti a původně byla místem modliteb za bohatou úrodu, prosperitu a potomstvo. Uctívají se zde božstva spojená s úrodou a plodností – Mitoshi no kami a Tamahime no mikoto.

To, co dělá Tagata Jinja neobvyklou a kontroverzní (ale jen mimo Japonsko) je způsob, jakým tyto tradiční myšlenky vyjadřuje. Každý rok 15. března se zde koná festival, který přitahuje davy návštěvníků nejen z Japonska, ale i ze zahraničí – a to díky svému velmi otevřenému a vizuálně výraznému důrazu na motivy mužské plodnosti. Během festivalu je hlavním symbolem velký dřevěný objekt ve tvaru penisu, který je přenášen slavnostním průvodem a uctíván jako znamení plodnosti a štěstí.

Právě tento symbol – mohutný, asi dva metry dlouhý a několik set kilogramů vážící dřevěný falus – je často důvodem, proč si návštěvníci festivalu odnášejí silné a někdy šokující vzpomínky. Po cestě je postranním efektem obchůdek s nejrůznějšími předměty v podobě tohoto symbolu, od sladkostí přes suvenýry až po řadu dalších produktů; atmosféra festivalu tak bývá kombinací náboženského rituálu, lidové slavnosti a turistické atrakce.

Ve svatyni mimo festival najdete tradiční sakrální objekty a prostředí pro modlitby, ale i kameny a další přírodní útvary, které mají podobu nebo jsou asociovány s plodností. Návštěvníci sem chodí prosit o dobrou úrodu, zdravé potomky, manželství nebo štěstí obecně. Ritualistické aspekty festivalu jsou hluboce zakořeněné v japonské kultuře a odrážejí spojení mezi člověkem, přírodou a duchy dávných tradic.

Zahraniční návštěvníci často svatyni Tagata Jinja nechápou v kontextu, v jakém ji vnímají Japonci a posuzují ji výhradně optikou vlastní kultury. Symboly plodnosti jsou pro mnoho cizinců redukovány na provokaci, bizarnost nebo „atrakci pro turisty“, aniž by si uvědomovali jejich původní náboženský a zemědělský význam. Často chybí pochopení toho, že v šintoismu není lidské tělo ani sexualita vnímána jako něco nečistého či nevhodného, ale jako přirozená součást života a koloběhu přírody. Výsledkem je pak povrchní interpretace, posměšné reakce na sociálních sítích nebo snaha svatyni zařadit do kategorie kuriozit, místo aby byla chápána jako živý relikt starých rituálů, které mají pro místní obyvatele stále svůj duchovní a kulturní význam. Přeci jen, svatyně je více něž 1500 let stará!

Zdroj a foto: CestoMichal